Je Smart TUBE lepší než Camel Bag? Na hory ano!
27. červenec 2009, 13:44 Kategorie: Vybaveni |
Kromě obligátních termosek a různých lahví se v posledních letech hlavně mezi cyklisty masově rozšířily různé varianty vaků na vodu CamelBak. Kromě řady výhod mají i mnohé nevýhody, které se podařilo dobře odstranit univerzálním doplňkem na libovolnou PET láhev Smart Tube. Zatímco CamelBak používám už řadu let, Smart Tube jsem si pořídil před letošním výletem Sluncem zalitý červencový přechod rumunského pohoří Fagaraš.
Smart Tube ve standardní 1,5 litrové láhvi
Pro upřesnění, budou tady krátce porovnány pouze možnosti použití vložky CamelBaku – Omega Reservoir a Smart Tube. Nebude bráno v potaz, že Omega Reservoir je jenom náhradní díl pro řadu různě velkých batohů.
Detail víčka s ventilem
Vložky CamelBak a jeho alternativy
- různé velikosti vaků, standardně od 1 do 3 litrů
- různé způsoby uzavírání vaků – klasický velký uzávěr umožňující snadné nalévání obsahu a usnadňující čištění – projde jím celá pěst, jednou z dalších možností je přehnutí konce vaků a zajištění pojistkou, atd.
- trubice ústí do vaku u jeho dna
Smart Tube
- objem použitelného obsahu závisí na velikosti dostupné PET lahve, odhadem od 0,5 litru po 5 litrů
- sada obsahuje dvě velikosti uzávěrů láhví, standardní PET a rozšířený
- záměna uzávěrů je snadná, stačí vytažení trubice a zasunutí do druhého uzávěru, k tomu přehození ventilu
- sada obsahuje dva způsoby uchycení trubice na batohu nebo na oblečení
Obsah sám nevyteče
U vložky Omega Reservoir (mám jednu vložku a podruhé jako součást vložky batohu) je pro mě docela problémem správné čištění a hlavně sušení vložky: Samotné vymytí problémem není, ale vysušení vaku bez nějakých vložek držících stěny vaku od sebe nejde.
Druhou nevýhodou je, že pijete, pijete, a najednou jste díky umístění trubice u dna na suchu, aniž by jste měli možnost se dozvědět, zda Vám náhodou nezbývá nějaká železna zásoba posledních 100–200 ml pití.
Výhodou řešení typu Omega Reservoir je dlouhá historie použití a spousty batohů, které jsou k těmto nápojovým vakům přizpůsobené.
Detail náustku vybízejícího k nakousnutí
Univerzální doplněk Smart Tube je z hlediska dlouhodobého použití výrazně lepší než Omega Reservoir nejenom kvůli údržbě, ale i při použití. Vhodnou PET láhev o velikosti odpovídající Vašim pitným nárokům máte po ruce kdekoliv a kdykoliv. V případě výrazného znečištění láhve ji jednoduše zmačkáte a zanecháte v kontejneru na plasty a použijete jinoou láhev.
Smart Tube v pohoří Fagaraš v červenci 2007
Velkou výhodou Smart Tube je možnost nastavení délky trubice uvnitř láhve. Můžete si tak snadno stanovit, kdy začíná železná zásoba vody, a kdy je nutné se poohlédnout po vhodné možnosti doplnění. V mém případě jsem železnou zásobu pro výlet Sluncem zalitý červencový přechod rumunského pohoří Fagaraš stanovil jako 150 ml a vyplatilo se to.
Smart Tube je k dostání v internetovém obchodu Vodahory za 290 Kč, přičemž jiné obchody ji nabízejí za 399 Kč. Oproti tomu Omega Reservoir je k dostání v cenách od 590 Kč výše podle objemu.
Komu se zdá cena 290 Kč příliš velká a má spoustu volného času (studenti, kteří nemají přes prázdniny brigádu), může se začíst do dvoustránkové diskuze na webu Outdoor fórum, která se na téma Smart Tube rozjela v květnu 2007 a podle uvedeného návodu si vyrobit vlastní variantu.
Odkazy a doplňky
Smart Tube vyrábí firma Blue Desert. Existuje i podobné řešení zvané Convertube od firmy Source Vagabond.
Za přečtení určitě stojí i různí alternativci typu Hydratace Source – US/1 3L (camelbag) vz. 95/view.php?cisloclanku=2007083101]
Má-li někdo zájem o dvouliltrový Omega Reservoir, zbavím se jej za cenu Smart Tube, tj. 290 Kč.
Závěr
S výjimkou cyklistických výletů a k nim určených speciálních batohu obsahujících vložku Omega Reservoir je podle mých zkušeností nejlepší a nejuniverzálnější možností Smart Tube, a to i na pozdní podzim a do zimy – samozřejmě doplněný o izolaci.
27. červenec 2009, 13:44 | Trvalý odkaz
Výše napsané o Omega Reservoir jsou tendenčně a účelově napsané hlouposti. Já, když přijedu z kola, někam hodím svůj kejml, vzpomenu si na něj kolikrát za 14 dní a špinavý zevnitř není. Stejně ho ale vymeju horkou vodou s trochou soli a pak pověsím přes kolo, pro vysušení a v pohodě uschne bez jakéhokoliv ramínka nebo přípravku na vysoušení. Pro jistotu si můžete dovnitř strčit hadičku. Ale není potřeba. Jedinné, co je náchylnější na zanášení, je hadička. Tu je dobré alespoň jednou za ROK vyčistit kartáčkem. Myslím si, že konkurenční vychvalovaný výrobek na tom bude stejně. Co se týče upozornění na docházení vody, tak já mám vždcky 3. litrový vak a ten hned tak nedojde. Navíc mám rozum a tak už ze zkušennosti poznám(ze zvuků, jak šplíchá voda, jak je batoh v ruce lehký když ho občas sundám) že je tam vody málo. Na tuto kontrolu stačí 20 vteřin denně. Člověk není robot. Svůj první vak jsem měl sedm let intenzivního používání. Před třemi lety jsem koupil nový, protože byl součástí nového kejmlu a u starého už byla hadička v hodně špatném stavu, především se slupovala vnitřní vrstva. Po SEDMI letech. Jestli se to komu líbí, ať si pije z flašky, jako kamarádka Šárka:-) ale o kejmlu to byly napsaný hlouposti.
— Pavel 22. říjen 2011, 08:51 #
[1] Prodám Omega Reservoir – je zájem?
Nic z výše uvedeného není tendenčně a účelově napsaná hloupost – jsou to vlastní zkušenosti. Pokud někomu někde hnije camel dva týdny bez vyčištění, je to jeho problém.
Rád si nechám předvést, jak sebezkušenější jedinec pozná v 20–30 kg těžkém batohu podle šplíchání vody kolik jí tam zbývá. Flaška nebo camel bag je v takovém batohu níže než na povrchu, takže nějaké kontroly během dne, sundávání batohu, vytahování části obsahu batohu k zjištění, co zbylo v camel bagu je nesmysl.
— palic 22. říjen 2011, 11:59 #
No, nemusel jsem být tak příkrej. Ale jak už jsi správně napsal, voda v kejmlu po 14. dnech už „hnije“ ale kejml samotný nikoliv. Právě mi na kole visí asi 14. denní výživný vzorek a mohu ujistit, že vodu už sice pít nebudu ale kejml je vizuálně v pohodě, ačkoliv ho pro jistotu vyčistítm vodou se solí. Tablety nejsou třeba. Záměrně uvádím svůj sebekritický-extrémní případ, ke kterému běžně nedojde. Pokud jde o čištění, čistí se luxusně. Ruku celou dostaneš dovnitř, když je třeba, vše je z jednoho kusu a odpojitelné, takže žádná hniloba mezi komponenty a sušení jsem už popsal. Pověsíš-schne. Máš pravdu, ve 20–30 kg těžkém batohu těžko poznáš, že je lehčí o vypitou vodu. Na druhou stranu, kdo dnes tahá tak těžký batoh? Ale dobrý, někdo třeba jo. Já jsem psal, že mám 3. L reservoir a ten ti na chození a cokoliv jiného kromě kola na celý den vydrží. Tskže-kontrolovat ho nemusíš. Až večer, až si z batohu vybalíš Československý kempingový stan pro 5 osob s ložnicí, tak koukneš na reservoir a ráno ho doliješ. Jde o to, že jsi ohledně kejmlu popisoval problémy, který prostě nejsou. Chápu, že jsi neodolal udělat srovnání ale argumentace neodpovídala realitě. Ta flaška může bejt klidně dobrá a umím si to bez problémů představit. Jako že třeba použiji, zašlápnu, vyhodím, koupím novou. Už proto, že skutečně hnije. Z ohledu na životní prostředí to taky asi není dobrý řešení. JInak si nemyslím, že je kdokoliv, i já, neomylnej. Je to můj pohled na věc. Ahoj
— Pavel 23. říjen 2011, 07:49 #
[3] Batohy o hmotnosti 20–30 kg jsou běžné na letních přechodech hor, stejně jako na většině skialpinistických výletů do zahraničí.
Ad argumentace – stačí se podívat na titulek článku „Je Smart TUBE lepší než Camel Bag? Na hory ano!“. V článku se řeší použití na horách, ne na kole. Ohled na životní prostředí v tom, že použiju PETku a ne Camel Bagu při současném rozšíření PET lahví (i v sebemenším obchodě jsou jich tisíce) vůbec nechápu. PETku používám jednu a tu samou během např. týdenního přechodu v rumunských horách a opravdu ji každý den nevyhazuji – za prvé není kam, a za druhé bych musel kupovat novou.
— palic 23. říjen 2011, 20:51 #
No, já si na skialpy(já teda snowboard-sněžnice) beru buď zimního kejmla nebo střední krosnu, asi 50 l a teda fakt nevím, asi bych tam musel dát starou dobrou MEVu, abych se dostal na „běžných“ 20–30 kg. V dnešní době je tohle číslo úplně mimo mísu nebo zdravý rozum.Fakt nevím, jak bych s 20–30 kg batohem dělal freeride, o kterým mezi jiným, Tebou zmiňovaný skialp je anebo, proč bych to vlastně dělal? Tebou na horách preferovaný Smart Tube nezpochybňuju. Ostatní jsem jasně vysvětlil předtím. A jinak ti děkuju, díky Tobě jsem si dnes umyl kejmla. :-*
— Pavel 23. říjen 2011, 22:03 #
[5] 20–30 kg mimo mísu? Rád si nechám ukázat, jak při skialpovém výletu typu Kamčatka, Írán, nebo cokoliv na Balkánu, se někdo sbalí včetně stanu, spaní, jídla, vaření, cepínu, maček, případně lana a jistících pomůcek do 50 l batohu a hmotnosti 10 kg. Pokud to někdo dokáže, tak zřejmě vymyslel perpetum mobile a klobouk před ním dolů.
— palic 23. říjen 2011, 23:14 #
Kouknul jsem se teď na tvé fotky, co máš na těchto stránkách. Už chápu… Diskuse jestli je 20–30 kg batoh normální mi od začátku přišla jako legrační, pro mne nedůležitý téma. Psal jsem ti ohledně úplně jiné věci. Můj pohled na věc „váhy“ je ovlivněnej tím, že mám školu z kola. Jezdím enduro, několikadenní přejezdy v horách a abych ty kopce vyjel nebo si užil sjezd, nemůžu sebou táhnout tuny. Takže beru jen to nejnutnější. Jde mi o zážitky. Pokud někdo nedělá podobný věci, pak je rozhodně zvyklej na luxus, tahat sebou p......., o čemž svědčí i současná doba, kdy je předmětem webů o horách především inzerce a recenze na vybavení. Naložit si bágl 20–30 kg rozhodně možný je.
— Pavel 24. říjen 2011, 08:47 #