Přechod národním parkem Jotunheimen - 5. den od horského hotelu Spiterstulen k tábořišti u chaty Glitterheim
Ve dnech 29. července až 10. srpna 2010 jsem jel jako hlavní průvodce na zájezd CK Alpina – 3705 Norské hory – přechody. Pátý den jsme se přesunuli kolem několika jezer a s výhledem na řadu ledovců od horského hotelu Spiterstulen k chatě Glitterheim. Osmičlenná skupina si to dala v hnusném počasí přes druhý nejvyšší norský vrchol – Glittertind (2452 m).
Od Spiterstulenu stoupáme v mlze, vzadu je vidět ledovec
Tverrabreen
Různé ohlasy a odkazy:
Nórke
hory – prechody, alebo kto chodí nájde… – přehledový
článek Kataríny Melišové pro server www.kolecko.sk
Přechod
národním parkem Jotunheimen – 7. den hřeben Besseggen
Přechod
národním parkem Jotunheimen – 6. den od chaty Glitterheim k jezeru
Russvatnet
Přechod
národním parkem Jotunheimen – 5. den od horského hotelu Spiterstulen
k tábořišti u chaty Glitterheim
Přechod
národním parkem Jotunheimen – výstup na Galdhopiggen
Přechod
národním parkem Jotunheimen – 3. den od chaty Leirvassbu na dohled
hotelu Spiterstulen
Přechod
národním parkem Jotunheimen – 2. den z údolí Gjertvassdalen
k chatě Leirvassbu
Přechod
národním parkem Jotunheimen – 1. den od hotelu Turtagrø do údolí
Gjertvassdalen – článek a fotografie z prvního dne
3705 Norské hory
– přechody
4705 Norské hory a
krásy přírody
Jak to viděl Brko v roce 2008 – Norsko – přechody
hor
Fotogalerie účastníků:
Valdovo Norsko
2010 – fotogalerie Lukáše Valáška 475 fotek
Norske
hory – prechody 2010 – Katarína Melišová
Fotogalerie
Evy a Vladana z Norska
Vlevo v mlze Galdhopiggen, vrpavo už mimo obraz
Juvasshyta
Z tábořiště asi půldruhého kilometru před Spiterstulenem jsme odcházeli po deváté hodině. Krátce jsme se zastavili u Spiterstulenu k doplnění vody a konsolidaci celé skupiny. Šli jsme kousek po cestě k odbočce na Glittertind a Glitterheim. Stoupání do bočního údolí bylo rychlé a výživné. Díky němu jsme se vymanili z mlhy, která postupně zahalovala údolí Spiterstulen.
Osm na Glittertind, zbytek přes jezera na Glitterheim
Výše na svahu byla při pohledu zpět krásně vidět oblast od Galdhopiggenu po chatu Juvasshytta s impozantním ledovcem Styggebreen uprostřed. Vrchol Galdhoppigenu byl samozřejmě zahalen v mlze. Na rozcestí mezi cestami k vrcholu Glittertind obchůzkovou trasou s řadou jezer a výhledy na ledovce, se oddělila osmičlenná skupina. Nedbajíc hnusného počasí v oblasti vrcholu se ho vydali rychlým tempem zdolat. To, že počasí bylo opravdu hnusné a studené bych uvedl tak, že jsem za celý pobyt v Norsku jenom na tento den vytáhnul dlouhé kalhoty.
Stádo sobů si z nás nic nedělalo
Pochodovali jsme kolem jezer, z nichž největší bylo jezero Leirtjørna (1530 m). Nedaleko jsme přitom viděli stádo pasoucích se losů, které nějací turisti vůbec nezajímali. Dostali jsme se do úzkého místa s řadou jezer obklopených velkými kamennymi bloky mezi vrcholyRyggehø (2142 m) a Veopallen (1847 m). Po kamenech jsme mezi výše zmíněnými vrcholy přes jezera Veslegluptjørnene (1662 m) přeskákali a začal dlouhý mírný sestup k našemu dnešnímu cíli – chatě Glitterheim. Během sestupu jsme několikrát relaxovali a čekali na modré postižené zdravotními problémy. Přitom jsme měli stále krásný výchled na ledovec Styggehøbreen.
Výhledy na ledovec Veobreen
U chaty jsme se potkali s vrcholovou skupinou, která na Glittertindu poněkud promrzla při téměř nulové viditelnosti. V roce 2003 jsem na něm neviděl také nic, jen mlhu. Od chaty jsme se přesunuli přes most na druhý břeh řeky Veo a v dešti začali stavět stany. Stanů už tam byla celá řada – bylo tam asi 50 mládežníků z Dánska. Společnost nám dělaly krávy, které projevili nevšední zájem o všechny stany a o některé vybrané jedince.
Ještě kousek a začneme skákat přes jezera
Jsme o kousek dále, další splaz ledovce Veobreen
To nejsou chodníky ve Slovenském Raji, ale příchod k chatě
Glitterheim
Chata Glitterheim v celé své kráse
Venkovní voda je určena na umývání obuvi – my jsme ji
pili
Krávy se chtěly družit, my ne
28. srpen 2010, 22:54 | | Trvalý odkaz
Související články
















