V jednom knihkupectví v Nitre jsem zahlédl knihu Tatranské siluety, nahlédl do ní, a hned si ji nesl k pokladně. Autor Anton Marec v knize velmi osobitně popisuje několik desítek vybraných mužů a žen, kteří se velkou měrou zapsali do historie Vysokých Tater. Na mnohé z nich se přitom bohužel dávno zapomnělo.

Obal knihy Tatranské siluety.

První dojem z rychlého prolistování knihy byl ještě umocněn po začtení se do ní. Autor v Tatrách prožil desítky let, prostředí zná dokonale, a tak se dostal i ke zmapování známé i neznámé historie. Samozřejmě, že v rámci jednoho díla nemohl uvést všechny, kteří se výrazně zapsali do historie. Vybral si lékaře, kteří se zasloužili o rozvoj podtatranského lázeňství a obcí, podnikatele, kteří na své náklady stavěli chaty, aby tyto pak byly pojmenovány po někom jiném (Téryho chata), vynikající horolezce, lyžaře, skokany, horské záchranáře… Kniha končí profilem neúnavného Vlada Tatarky, který zahynul nešťastnou náhodou v severní galerii Ganku.

Kniha je plná barevných reprodukcí a černobílých fotografií.

Anton Marec svým osobitým subjektivním pohledem na Tatry vidí ve skonu Vlada Tatarky i konec prvotní objevitelské a nadšenecké éry a přechod k ryzí komerci. Z knihy je na první pohled jasně patrná averze vůči současnému stavu horského vůdcovství (netýká se všech horských vůdců) ve Vysokých Tatrách, neporovnatelného s dobou dávno minulou.

Co by na to řekli dnešní horští vůdci a strážci TANAPu?

V tomto nezbývá než s autorem souhlasit, neboť na relativně normálně dostupný kopec jakým je Gerlachovský štít, si musíte najímat drahé horské průvodce. Teda pokud nechcete jít cestou alespoň III stupně UIAA. Sundané řetězy, udávání strážcům TANAPu a další „veselosti“ jsou pro některé horské vůdce normální. Co by asi dnešní vyvolená kasta řekla na učitele Alfréda Grosze, který na Gerlachovský štít vystoupi s celou svojí třídou středoškoláků?

Strany 72–73 s Alfrédem Groszem a Juliusem Komarnickym.

V knize je uvedena řada jmen a událostí, o nichž jsem z jiných pramenů dosud nevěděl vůbec nic. Například na straně 118 smrt talentovaného horského vůdce Tomáše Budzáka v lavině uvolněné z terasy Skrinicových veží 28. března 1935. Celé dílo je plné kladných a následovatelných shrnutí případů lidí. Jedinou výjimkou je jediná ryze záporná postava – jeden chatár na Zbojnické a Téryho chatě, který byl naprosto nesnášenlivý a skončil svůj život po vlastní neopatrné manipulaci s revolverem.

Dvacátá léta 20. století, vojenští skialpinisté.

Autor také věrně uvedl to, co provedli ve Vysokých Tatrách komunisté po roce 1945 a ještě více po roce 1948…

Závěr
Vynikající kniha – jednoznačně doporučitelná pro všechny, které zajímá, jak to bylo ve Vysokých Tatrách s historií lezení a lyžování, ***** (hodnocení * až *****, kdy vyšší počet znamená vyšší kvalitu)

Bibliografické údaje:
Tatranské siluety, Anton Marec, 2007
Matica slovenská, 2007
Kniha viazaná
185 strán, 14,0×22,0 cm
slovenský jazyk
ISBN: 978–80–89208–65–4
Cena 216 Kč

Odkaz na české internetové knihkupectví, kde je kniha k dostání
ABC knihkupectví

Odkaz na vydavatele
Vydavatel.sk – Tatranské siluety