Sluncem zalitý červencový přechod rumunského pohoří Fagaraš
Ve dnech 17. až 26. července jsem společně s Filipem vedl výlet 322 Fagaraš pořádaný CK Alpina. Naší skupině 21 lidí vyšlo naprosto dokonale počasí, kdy pouze druhý den jsme měli déšť a bouřky a následně při přechodu přes nejvyšší rumunský vrchol Moldoveanu (2544 m) mlhu, kdy nebylo nic vidět. V ostatních dnech do nás slunce pražilo o sto šest.
Z Breazy směr hlavní hřeben Fagaraše
Nevyplnil se tak dokonalý popis z knihy Karpatské hry od Miroslava Nevrlého, který napsal: Fagaraš (Făgăraş) „… Větrné hory. Na severu mlha, na jihu travnaté a skalnaté srázy, mezi nimi ostrá hranice.… Vlny, vichry a déšť na pustém, skalami vroubeném urlejském jezeru.… Nekonečné dny pochodu nahoru a dolů. Mnoho křížů zmrzlých a zbloudilých na fagarašském hřebeni…“
Chata Urlea (1533 m) odsouzená k likvidaci
Odkazy na články a fotogalerie k výletu 322 Fagaraš:
- Spaní a bivaky při přechodu nejvyššího rumunského pohoří Fagaraš – článek na tomto webu
- Přechod pohoří Fagaraš 2009 – fotogalerie Davida Pauluse
- Best of Fagaraš 2009 photo – fotogalerie Miroslava Machače
- Best of Fagaraš 2009 – slideshow Miroslava Machače na youtube
- Fagaraš 2009 – pár fotek z cest – fotogalerie Martina Kmenta
Fotky na Photopostu
- Po sněhu to na Moldoveanu (2544 m) nešlo…
- Rumunská koupelna s bazénem
- Nad Cesaušeskovým tunelem ve Fagaraši
Ranní výhled na Moldoveanu, za chvíli přišla mlha
Krátký časový přehled výletu s počasím:
- 1. den (pátek 17. 7.) – ve čtyři hodiny odpoledne odjíždíme z Brna přes Bratislavu (na Patronce doplnění stavu výletníků na plný počet) do Maďarska a následně Rumunska
- 2. den (sobota 18. 7.) – v brzkých ranních hodinách dojíždíme do města Fagaraš, kde nás opouští devítičlenná skupina zájezdníků 326 Rumunské hory s koňským povozem. Následně přejíždíme na konec vesnice Breaza (610 m), odkud v tropickém vedru stoupáme k polorozpadlé chatě Urlea (1533 m), kde zůstáváme na noc
- 3. den (neděle 19.7.) – ráno prší, do toho se přidává bouřka, část výletníků v bouřce neohroženě stoupá na hřeben, menší skupina přečkává bouřku v lese nebo v chatě. Po odeznění blesků a hromobití se všichni scházejí v sedle k výstupu na vrchol Urlea (2475 m). Následuje dlouhá hřebenovka v mlze a dešti a nejdelší den je ukončen na břehu plesa Valea Rea. V noci přichází zajímavá vichřice, která dokonale prověří všechny stany – odnesly to dvě zlomené tyčky u stanů
- 4. den (pondělí 20.7.) – od plesa Valea Rea se v rámci ranního rozdýchání se nastoupá na nejvyšší rumunský vrchol – Moldoveanu (2544 m). V mlze a mracích nevidíme vůbec nic, jen na chvíli se objeví okno, takže aspoň víme, že někde kolem nás jsou určitě nějaké kopce. Hřebenovkou pokračujeme do sedla na plesem Podragu se stejnojmennou chatou. Táboříme u plesa a po večeři se vydáváme do chaty na občerstvení. Pivo Ursus nebo Efez za 12 Lei (cca 3 Eur) se nám zdá na místní poměry poněkud předražené (v údolí stojí asi 2,2 Lei), a tak někteří víceméně ihned přecházejí na pálenku Cuika. Večírek se vyvedl a všichni zapomněli na dlouhý předchozí den s bouřkami a deštěm
- 5. den (úterý 21.7.) – slunce nás do konce výletu neopustí, a tak si šlapeme krásnou hřebenovkou s několika řetězy a ocelovými lany, pomníčky (např. Josef Č., který zde v 65ti letech zahynul v roce 2005) k plesu Caprei nabízející vynikající tábořiště a možnost koupání se. Na pivo se k chatám u plesa Bilea Lac kupodivu nikomu nechce – jen Petr B. si přidává další hřebenovku nad plesem
- 6. den (středa 22.7.) – obloha opět plechově modrá, vítr žádný, hřebenová procházka k plesu Caltun je dokonalá. Caltun je jediným plesem, kde je zakázáno koupání, takže jednou zůstáváme „špinaví“. Z plesa se bere voda na pití, což kontrolují místní Mammut-mani ze Salvamontu a z ochranářů
- 7. den (čtvrtek 23.7.) – ráno vyrážíme dříve než obvykle (ale i tak někteří vyšli ještě o hodně dříve než bylo domluveno), neboť panují obavy z obtížnosti skalnaté a ořeťezované soutěsky Strunga Dracului. Všichni prostoupili soutěskou bravůrně, popřidal si pouze Filip, když si soutěsku proběhnul několikrát, aby pomohl vynést nahoru dva batohy. Na Negoiu (2531 m) je to už jenom kousek a máme na ní delší veget. Před námi je nejobtížnější část hřebene k vrcholu Serbata (2331 m), která svou vzdušnou expozicí prověří všechny zúčastněné. Táboří se u plesa Avrig (2011 m).
- 8. den (pátek 24.7.) – dopoledne vegetíme u plesa, přičemž je vyhlášena plavecká soutěž ke kamenu vyčňívajícímu z vody kus od břehu. Cenami jsou pro první dva muže a první ženu trička CK Alpina. Před polednem odcházíme na hřeben a přes větrný vrchol Budislavul (2345 m) scházíme do sedla Suru, kde se asi hodinu opalujeme. Následuje sestup z hřebene k bývalé chatě Suru (1450 m), kde táboříme. Večer děláme táborák.
- 9. den (sobota 25.7.) – Balíme se a místy hodně klouzavým sestupem scházíme do údolí potoka, kde se koupeme. Koupání opakujeme o kus níže, neboť teploty podle našeho odhadu dosahují 35 stupňů ve stínu. Výlet zakončujeme ve vesnici Sebesu De Sus, kde se pivem chladíme v obchodě se smíšeným zbožím spojeným s hospodou
- 10. den (neděle 26.7.) – v osm hodin ráno přijíždíme do Brna a výlet je ukončen
Vrchol Moldoveanu v mlze
Krátké shrnutí
Výlet na Fagaraš vyšel v letošním roce díky počasí a výborné skupině výletníků naprosto dokonale. Kromě jednoho dne, kdy nám Fagaraš ukázal, jaké je na něm typické počasí, jsme se nekoupali v dešti, ale ve vlastním potu. Všichni se hodně opálili, většina se téměř každý den koupala v horských plesech. Až na malé zdravotní problémy a nějaký ten zničený materiál (tyčky u dvou stanů, díry v kraťasech u obou průvodců, nějakým zvířátkem rozezřaný jeden sandál, apod.) bylo všechno vynikající, a celý výlet si pochvaloval i Francouz Alex, pro něhož to byl vůbec první výlet do hor, první spaní ve stanu, a řada dalších prvenství.
Výhled na pleso Podragu a stejnojmennou chatu
Předchozí výlety ve spolupráci s CK Alpina
2008 Letní
přechody pohoří Maramureš a Rodna
2008 Prašanový
KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria
2007 Přechody po
Podkarpatské Rusi, 20. – 29. července 2007
2007 KAMA SNOW CAMP
2007 Černá Hora – část I. – Durmitor
2006 Pěšky po
Podkarpatské Rusi, 18. – 27. srpna 2006
Výletníci těsně nad sedlem Podragu
Mirek na zbytcích sněhu u dalšího plesa
První společná vrcholová fotka
Parádní hřebenovka pokračuje
Slunce peklo o sto šest
U jezera Caltun nedaleko od Negoiu
Martin stoupá soutěskou Strunga Dracului
Vrcholové foto z Negoiu
David fotí spousty kopců
Západ slunce u bývalé chatu Suru
Chlazení v horském potoce při sestupu z hřebene
27. červenec 2009, 14:38 | | Trvalý odkaz
Související články











