Den před odletem do Evropy z letošního skialpinistického výletu Skialpinistická Kamčatka 2009 – přehled výsledků a ohlasů jsme se šli v dešti podívat do centra Petropavlovska-Kamčatského na vojenskou přehlídku.

2009 Rok mládeže v Kamčatském kraji

Kousek jsme se svezli autobusem a pak pokračovali asi dva kilometry pěšky. Přišli jsme zrovna na zahájení, takže jsme stihli proslovy, hromadné URÁÁÁÁÁ. Poté pochodovaly jednotlivé útvary před tribunou, přičemž ukázkovým krokem prošli všichni vojáci i přibližně 20 až 30 cm hlubokou velkou louží.

V dešti jdeme na přehlídku

Dalším bodem programu byly krátké ukázky činnosti zásahových jednotek se spoustou střelby slepými náboji, dýmovnicemi, apod. Půl hodiny po skončení přehlídky se počasí změnilo, bylo slunečno a bezvětří. Na všech sopkách v oblasti Tri vulkana byl vidět čerstvý sníh. Dokonce i Korjakskij vypadal vysněženě až do vrcholové oblasti!

Hlavní náměstí se sochou Lenina

Lenin v opravdu nadživotní velikosti

Čelo pochodové formace

Velká kaluž nebyla překážkou v pochodu

Ukázka činnosti zásahové jednotky

Krátká minisukně a jehlové podpatky v jakémkoliv počasí

Pršelo, bylo vlezlo, a i mě byla trochu kosa

Část naší grupy s námořníky

Adam s čepicí od námořníků

V rámci letošního skialpinistického výletu Skialpinistická Kamčatka 2009 – přehled výsledků a ohlasů bylo málo volného nelyžařského času. Do termálu jsme se tak dostali pouze jednou při návratu od vulkánu Viljučinskij.

Po dvou dnech ve skeletech konečně s nimi dolů

K Verchnopara­tunskim istočnikom nedaleko Viljučinského byl velmi špatný přístup kvůli nadměrnému množství sněhu, a proto jsme jeli na doporučení do komerčních termálů Antarius. Bylo to velmi povedené s jedinou vadou – měli nedostatek piva a žádné jídlo. Po důkladném vykoupání se jsme tak museli zamířit jinam na šašliky, manty, a jiné…

Termály s výhledem na zasněžené kopce nemají chybu

Všude kolem stěny proti silnému větru

Slečna zády ve vířivce zaujala část naší výpravy

Na žádost jednoho nejmenovaného je tady i tato fotka opalující se slečny…

Zpátky do vlhkých skeletů se nikomu nechtělo

Všeťa má 183 cm plus výška skeletů, kolik asi bylo sněhu?

Ve dnech 25. dubna až 10. května 2009 se bude smíšená vícečlenná skupina českých skialpinistů pohybovat po kamčatských sopkách a horách. Plány jsou velkolepé, jejich realizace závisí jen a pouze na aktuálním počasí. Výlet se uskuteční za podpory KAMA, Voda hory, Tilak, Quill-outdoor awww.lacnyski­alp.sk.

Viljučinskij v celé své kráse

Internetový obchod Quill-outdoor nám věnoval savojskou klasiku, nože Opinel VRI 08.

Celé představení je na Kamčatka 2009 – skialpinismus, sopky, hory, termály.

Účastníci

1. Jan Pala (1973) – vedoucí

Motto: Jejda jejda, to jsem ale mrzutý… že zatím nepadá sníh

Přehled některých skialpinistických výletů

• 2009 Skialpinis­tická Zakarpatská Ukrajina – Hoverla, Bukovel, Dragobrat, prašan
• 2009 KAMA SNOW CAMP 2009 Bosna a Hercegovina
• 2008 Pyreneje 2008 – skialpinismus zalitý sluncem – skialpinismsu v Andoře a Španělsku
• 2008 KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria – skialpinismus v pohoří Pirin
• 2007 KAMA SNOW CAMP 2007 Monte Negro – skialpinismus v pohořích Durmitor a Bjelasica
• 2006 Rodnei, Rumunsko – skialpinismus
• 2005 Rodnei, Rumunsko – skialpinismus
• 2004 Iran skiing 2004, český skialpinstický prvovýstup a prvosjezd z Damavandu (5671 m) a z několika čtyřtisícovek
• 2004 Paring, Rumunsko, skialpinismus
• 2003 Norské národní parky – trekování, sjezd na lyžích z Glitterhendu
• 2003 Kamčatka, skialpinismus – sopky na jihu poloostrova kolem Avačinské zátoky
• 2003 Paring, Rumunsko – skialpinismus
• 2002 Kamčatka 2002, skialpinismus – česko-slovenské prvovýstupy a prvosjezdy ze šesti kamčatských sopek
• 2002 Paring, Rumunsko – skialpinismus
• 2001 Pamír 2001– Pik Lenina – vedoucí 22 členné výpravy na Pik Lenina, prvovýstup severní stěnou a český prvosjezd
• 2000 Pamír 2000 – Pik Lenina vedoucí patnáctičlenné skupiny na Pik Lenina
• 1999 Pamír 1999 – Pik Lenina
• každoročně skialp na Slovensku a v Alpách

2. Adam Daněk (1976)

• 2009 Filipíny
• 2008 KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria – skialpinismus v pohoří Pirin
• 2008 Venezuela – trekking
• 2007 KAMA SNOW CAMP 2007 Monte Negro – skialpinismus v pohořích Durmitor a Bjelasica
• 2007 Vietnam, Kambodža
• 2006 Rodnei, Rumunsko – skialpinismus
• 2006 Malawi, Mosambik
• 2005 Rodnei, Rumunsko – skialpinismus
• 2004 Paring, Rumunsko, skialpinismus
• 2003 Kuba
• 2002 Indie
• 2002 Peru, Bolívie
• 1999 Gruzie, Arménie, Azerbajdžán
• 1998 Irán, Pákistán, Indie

3. Libor Koňařík (1985)

• 2009 KAMA SNOW CAMP 2009 Bosna a Hercegovina
• 2008 KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria – skialpinismus v pohoří Pirin
• 2007 KAMA SNOW CAMP 2007 Monte Negro – skialpinismus v pohořích Durmitor a Bjelasica

4. Jaroslav Všetička (1986)

Motto: „Holky jak nemáte (135/100/124) tak máte smulu – JÁ JEZDÍM NA LINE SKIS“

• 2008 KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria – skialpinismus v pohoří Pirin
• 2007 KAMA SNOW CAMP 2007 Monte Negro – skialpinismus v pohořích Durmitor a Bjelasica
• Slovensko – Tatry, Fatra, Rakouské Alpy

5. Patricie Satrapová (1981)

• 2008 KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria – skialpinismus v pohoří Pirin

6. Ladislav Švarc (1985)

• Na skialpech od roku 2009, jen Itálie a Rakousko
• dosud jsem dával přednost divoké vodě, cyklistice a pod.

7. Matúš Kuchyňa (1979)

Motto: „no hurry – no worry“

• 2006 hrebeňovka pohoria Rila v Bulharsku
• 2005 4 týždne v Indii, oblasť Indické Himálaje, výstup na Stok Kangri (6140 m)
• 2004 6 týždňov trekking v Ekvádore a Peru (výstup na Cotopaxi
• zopár lyžiarskych zjazdov v Tatrách a Fatrách.

Od 4 rokov každá zima na lyžiach, od cca 2001 skialpinista a extrémny lyžiar (aj keď nemám rád tento výraz, znie to dobre, nie:) Fanatický zástanca viazania Dynafit TLT, najnovšie zradca značky Movement.

Autor hrubo zanedbávanej stránky www.kuchyna.net.
Zodpovedný otec malej Ely.
Foto z aktivít je na http://picasa­web.google.com/kuchy­nanet

8. Miroslava Kuchyňová (1979)

Motto: „Back in the USSR!“

• 2006 hrebeňovka pohoria Rila v Bulharsku
• 2005 4 týždne v Indii, oblasť Indické Himálaje, výstup na Stok Kangri (6140 m)
• 2004 6 týždňov trekking v Ekvádore a Peru (výstup na Cotopaxi a Pisco)
• 2001 4 týždne v Kirgizsku

9. Michal Sventek (1985) – na snowboardu

Motto: „Ved diplomovka pocka…:)“

- 2009 Maroko, trochu puste trochu hor
- 2008 Argentina, trekking
- 2007 Alpy
- 2006 Hrebenovky Rila (Bulharsko), Fagaras (Rumunsko)
- V zime Fatra, Tatry a Alpy

10. Miloš Bédi (1979)

Bylo nebylo, i vulkánům a sopkám se věřit dalo… že když jsou vyhaslé, tak už vyhaslými zůstanou. Na poloostrově Kamčatka začal nedávno hýřit novou sopečnou aktivitou vulkán Korjakskij (3462 m) u Petropavlovska-Kamčatského.

Vulkanické panorama u Petropavlovska-Kamčatského, zleva nově kouřící Korjakskij, vpravo Avačinskaja a za ní ještě vulkán Kozelskij

Normálně je vrchol Korjakského a jeho svahy obrácené k severu pokryté ledovcem a jen občas se v nich vyskytne nějaká ta furmarola. Nenormálně teď začal Korjakskij kouřit ze svahů obrácených Aag / Arik volcano (2310 m). Tady uvedené fotky mi poslala včera Alena Denschik z Kamčatky.

Kouřící Korjakskij s vycházejícím měsícem nad svahem do sedla mezi Korjakskim a Avačinskou

Máme se na co těšit, neboť na Kamčatku jedeme ve skupině šesti lidí skialpovat na vulkánech a sopkách na přelomu dubna a května 2009.

Další informace
Korjakskij volcano (3462 m)
Aag / Arik volcano (2310 m) Kamčatka 2002 – skialpinismus

Z Kamčatky právě přišly emailem provokativní fotky ze zahájení lyžařské sezony 2008–2009 první listopadový víkend. Některá lyžařská střediska už fungují a na sopkách jsou ideální podmínky na lyžování. Začalo se na vulkánu Kozelskij (2250 m).

Pěší výstup mezi prvními ostrůvky sněhu

Fotil Maks Sinelnik.

Teploty jsou více než příjemné a pohybovat směrem vzhůru se dá jen v tričku s krátkým rukávem. V dolinách a nížině samozřejmě ještě po sněhu není ani vidu ani slechu, ale se vzrůstající nadmořskou výškou rychle roste i množství sněhu. Doufejme, že tento sněhový základ vydrží až do naší návštěvy Kamčatky v květnu 2009.

Horní část výstupu na tvrdém sněhu

První sjezd v nové lyžařské sezoně 2008–2009

Na konci dubna vyšel Outdoor Speciál 2008 – sopky, který je, jak už název napovídá, na 116 stranách zcela nabit sopkami z celého světa. Bylo mi dovoleno do něj přispět něčím malým z Kamčatky. Írán se vlezl jenom na web do Stahuj – Sopky – treky, výstupy, sjezdy.

Titulní stránka speciálního čísla časopisu Outdoor na rok 2008

Kromě zanedbatelné části věnované skialpu a zimnímu lezení jsou hlavní náplní sopky v létě, nejenom jejich geologie v podání Michala Filippiho a Ondřeje Prosického, ale spousta cestovatelských zajímavostí od autorů jako Dana Jakoubková, Jiří Jakovenko, Petr Novotný, Petr Novák, Ivo Petr, Jan Hocek, Jiří Šlégr a mnozí další (uvedení jenom ti, na které jsem si vzpomněl). Kromě výborných článků je vynikající také vložená prostřední rozkládací čtyřstrana zobrazující sopky Parinacota (6342 m) a Pomerape (6282 m) v Chile, přičemž z druhé strany jsou satelitní snímky. Dobré by bylo, kdyby v tom Outdoor pokračoval…

Outdoor Speciál 2008 stojí stejně jako běžné číslo pouhých 64 Kč, ale informačně a fotograficky vydá za mnohonásobně dražší knihu. Vřele doporučuji jeho zakoupení.

Článek o paraglidingu, správně jako autor by měla být Alena Denshchik, str. 58

Článek Za sněhem o sjezdovém a běžeckém lyžování, stejně jako o freerid a heliskiing, str. 59

Zimní zábava, aneb skialp na Kamčatce, část I., str. 60–61

Zimní zábava, aneb skialp na Kamčatce, část II., str. 62–63

Zimní zábava, aneb skialp na Kamčatce, část III., str. 64–65

Článek Vyhřát si kožich o tom, kde se dá dobře koupat v termálech na Kamčatce, str. 70–71

Nedávno přišli na webu Камчатский филиал Геофизической службы РАН se zajímavou novinkou, kdy je možné vytvořit VI soubory z JPG obrázků. Tyto obrázky z webkamer jsou na webu pro sopky Klyuchevskaya, Shiveluch a Bezymjanyj.

Ključevskaja a mraky I.

Doporučuji vyzkoušet stránku Klyuchevskaya sopka every hour image by EMSD Kamchatka, kde je každou hodinu aktualizovaný obrázek z Ključe směrem na nejvyšší kamčatskou sopku. Níže je potom odkaz na vytvoření AVI souboru z kterékoliv ze tří sledovaných sopek. Pozor! AVI video je možné udělat jenom z nejnovějších dat, takže získat pohyb mraků kolem sopky, jak jsme jej nafotili v květnu 2002 při skialpinistickém výletu Kamčatka 2002 jaksi není bohužel možné.

Ključevskaja a mraky II.

POZOR! Ključevská teď poněkud hýří aktivitou, výstup na ní je silně nevhodný. Vyzkoušejte třeba vytvoření videa pro 10. červenec 2007 se začátkem v 9.40 hodin.

Prakticky použitelné jsou jenom obrázky z Ključevské, výhled na další dvě sopky kazí elektrické vedení umístěné před kamerami.

Odkazy:
EMSD Kamchatka generate AVI file
Institute of Volcanic Geology and Geochemistry, Far East Division, Russian Academy of Sciences

Lyžařské středisko Moroznaja sopka je přibližně 7 km od druhého největšího města na Kamčatce Elizova. Z letiště tam dojedete autem za deset minut, zatímco z Petropavlovska-Kamčatského za asi půl hodiny. Moroznaja sopka je největší lyžařské středisko na Kamčatce.

Přehled lyžařských vleků a sjezdových tratí, včetně oblasti pro volné lyžování.

Google Map Moroznaja sopka.

Lyžařské tratě
1 + 4, délka 2050 m, 700 m dolní část. Průměrný sklon 16.7%
2 + 4, délka 2000, 700 m dolní část
3, délka 520 m. Průměrný sklon 21.36%
5, délka 680 m. Průměrný sklon 14.7 %
6, offpiste, délka 2500 m, převýšení 600 m.

Ve středisku je několik sjezdových tratí, z nichž dolní části jsou určené začátečníkům, a nahoře si dobře zajezdí i zkušenější lyžaři. Jednou denně jsou svahy upravovány rolbou.

Jízda ve volném terénu mezi kamennými břízami a kameny.

Středisko nabízí vynikající podmínky pro lyžování ve volném terénu. Jezdí se mezi vzrostlými kamennými břízami a skálami v oblasti nalevo od lyžařského vleku (viz obrázek).

Orientační mapa umístění lyžařského sřediska Moroznaja sopka.

Od horní stanice je fantastický panoramatický výhled na řadu sopek severně od Petropavlovska-Kamčatského, zleva Aag, Arik, Korjakskij, Avachinskaja, Uglovaja, Kozelskij.

Pohled od horní stanice lyžařského vleku.

Okolí nabízí vynikající podmínky pro běžecké lyžování. Fantastické podmínky jsou také pro skialpinismus, kdy jediným omezením a nebezpečím jsou probouzející se medvědi v jarním období.

Přehled sopek severně od Petropavlovsk-Kamčatského; z prava Kozelskij (2250 m), Uglovaja (2390 m), Avačinskaja (2741 m), Korjakskij (3462 m), Arik, a Aag.

Apres ski je nedaleko – termální prameny v Paratunce a Těrmalném. Další aktivity zahrnují jízdu na sněžných skůtrech, bruslení na Modrém jezeře, paragliding, apod.

Lyžařský vlek z Transporty Chrudim ve středisku Moroznaja sopka.

Ve středisku jsou dva lyžařské kotvové vleky vyrobené v Transportě Chrudim v bývalém Československu (jak se asi dostaly na Kamčatku). Hodinová kapacita obou vleků je 800 osob. Cena za jednu jízdu bývala 20 RUR.Dětský vlek je asi místní výroby.

Horní lyžařský vlek ve středisku Moronaja sopka, vlevo od vleku mezi skalami a kamennými břízami volný terén.

Doporučení:
Na kamčatské poměry vynikající lyžařské středisko. Pro zkušené návštěvníky z Evropy vhodné na jeden den na rozlyžování před skialpem na sopkách. Pro děti, začátečníky a mírně pokročilé nabízí dobré ježdění na celý týden. Terény mimo upravované sjezdové tratě nemají chybu, a to i do druhého údolí za hřeben. Vřele doporučuji!

V neděli 3. června došlo k velké přírodní katastrofě na dálněvýchodním poloostrově Kamčatka. Velký sesuv půdy zavalil podstatnou část údolí gejzírů. Paradoxně dnes, v neděli 24. června byla krátká reportáž o Kamčatce na ČT1 před 19.30 h. O sesuvu půdy v ní nebyla ani zmínka, zato o turistice, Essu a termálních pramenech v údolí Nalyčevo se redaktor doslova rozplýval.

Ničivý sesuv půdy v dolině gejzírů, GoogleEarth.

Poprvé jsem se o zničení údolí gejzírů dozvěděl z novinek rozesílaných Earth Observatory, kdy publikovali satelitní snímek z 11. června 2007 – EO News: Landslide Buries Valley of the Geysers.

Satelitní snímek sesuvu v dolině Gejzírů z NASA Earth Observatory.

O pár dní později přišel email od kamarádky s odkazem na Mudslide has destroyed Geyser Valley in Kamchatka sepsaným Dr. Andreiem Leonovem.

Andrei Leonov také 10. června sepsal rozsáhlý článek (rusky a anglicky) Долина Гейзеров – что произошло на самом деле, kde uvádí řadu fotografií, map a také přehled odkazů na fotky, videa apod. Vřele doporučuji!

Odkazy:
Долина Гейзеров – что произошло на самом деле – nejlepší zdroj
Rusko: Vysoký růst ekonomiky – ČT1, Události, příspěvek o Kamčatce
EO News: Landslide Buries Valley of the Geysers
Landslide destroys geyser valley BBC.co.uk
Селевой поток 3 июня 2007 года

Vlezu si tak dnes (7. června 2007) do antikvariátu a co nejvidím? Vidím svázaný zeměpisný měsíčník ŠIRÝM SVĚTEM, ročník III z roku 1926. Na stránkách 329–337 je článek o výstupu na sopku Avačinskaja na Kamčatce v roce 1920. František Urbančík vystoupil 16. srpen 1920 asi první Čechoslovák na vrchol sopky Avačinskaja, která podle tehdejších znalostí a měření měla výšku 2645 m.

Nákres a fotografie sopky Avačinskaja z roku 1920.

František Urbančík pobýval na Kamčatce několik měsíců v roce 1920, přičemž společně s Ing. Margarinským a školním inspektorem Novograblnovem vystoupil na sopky Avačinskaja a Viljučinskij. Do Petropavlovsku připluli lodí z Vladivostoku 19. května 1920. Měli problém s vyloděním se na břeh, neboť: „Byli jsme nadšeně uvítáni místní vládou bolševiků, poněvadž v důsledku občanské války nikdo s příjezdem lodi nepočítal.“ Nakonec se jim po zdlouhavém vyjednávání s komunisty podařilo dohodnout vylodění a omezené cestování pod dohledem.

Strany 300–301 časopisu.

„Výstup na vulkán v letní době je spojen s velkou tělesnou námahou. Nemluvím o překážkách, které se ještě s úspěchem překonají jako přechod lávových potoků, ale přebrodění několikaverstvového močálu, prodírání se houštinami cedrových zákrsků vyžaduje zvláště velké námahy. V zimní době, kdy je všchno pod sněhem, je výstup na saních snadnější.“

Strany 304–305 časopisu.

Z Petropavlovska Kamčatského vyrazili na koních směrem na současný Severovostok, tzv. zavojkinská cesta, a dále odbočili po lovecké pěšince k severu. U „Suché rječky“ zastanovali, v noci promokli a další den kolem čtvrté odpoledne dorazili k „výběžku Saraj (1500 stop)“. Další den chtěli vyrazit na vrchol, k čemuž si pro trojici připravili:

• 9 svitků filmu
• tlakoměr
• teploměr
• dalekohled
• kreslící papír
• kompas
• nepromokavé pláště
• tyče, obvazy
• jídla na jeden den
• tři polní láhve, z nichž jedna byla naplněna lihem, druhá černou kávou a třetí vodou.

Vyrazili v pět ráno, narychlo posnídali a vzhůru do kopce. Po strastiplném pochodu vystoupili na vrchol a snažili se probíhat silnými sopečnými výpary a sestoupit do kráteru, což se jim nepodařilo. Přitom se trochu nadýchali: „Frank Janovič, čto s vámi slučilos, vy ves žoltyj!“ – autor byl přiotráven sirnými výpary.

„Cesta od úpatí sopky k jícnu trvala plných 9 hodin, návrat 4 hodiny,“ končí své vyprávění František Urbančík.

Dnes se většina lidí nechá dovézt až k úpatí sopky terénním auterm. Naše skialpové výlety, kdy jsme si to vše odšlapali po svých ze vzdálenosti 3 km od severní silnice Petropavlovsk – Elizovo, jsou spíše výjimkou.

Odkazy na sopku Avačinskaja
Skialp průvodce sopka Avačinskaja (2741 m)
Avachinskaja sopka na Summitpost.org