Kniha Schitour Plus z nakladatelství Schall-Verlag Wien je sice už staršího data vydání – vyšla v prosinci 2001 – nicméně svým obsahem je dost nadčasová. Každému, kdo si chce zalyžovat v oblasti od rakouského Semmeringu po švýcarský Chur lze tohoto průvodce jen doporučit.

V posledním listopadovém týdnu 2011 jsem byl pracovně v Ljubljani, a jelikož ani ve Slovinsku zatím není sníh, tak jako motivace na skialpinistické výlety jsem zakoupil průvodce Turni smuki od Andraže Poljance.

Italské nakladatelství Versantesud vydalo v prosinci 2009 druhé doplněné vydání italsko-anglické knihy FREERIDE IN DOLOMITI, 100 itineraries italského horského vůdce Francesca Tremolady. Už první zběžné prolistování naznačuje, že tento spíše skialpinistický než freeridový průvodce je vynikající. A taky že ano.

Dostal se mi do rukou skialpinistický průvodce Aostatal zahrnující oblast mezi Mont Blancem a Gran Paradisem. Při zběžném nahlédnutí do něj byl vidět, že autor Walter Klinkhammer si s ním pořádně vyhrál u všech 356 výletů. Nahlédnul jsem do něj důkladně a své velmi kladné dojmy shrnul níže. Průvodce jsem s klidem zařadil mezi nejlepší ve své docela poměrně rozsáhlé průvodcovské knihovně.

Pro české skialpinisty a freeridery je nejoblíbenější a nejdostupnější zemí Rakousko. Ze západní části České republiky je to s využitím německých dálnic jenom kousek, a tak se dá jezdit za parádními volnými terény víceméně každý víkend v závislosti na počasí a aktuálních sněhových podmínkách. Pro zájemce o jízdu ve volném terénu v blízkosti standardních lyžařských středisek byl v roce 2009 vydán průvodce Die schönsten Freerides in den Österreichischen Alpen. Pár osobních poznatků k této knize je uvedeno dále.

Sopka Pioněrskaja (850 m) se nachází ve vedlejším údolí oproti lyžařskému středisku Moroznaja sopka na poloostrově Kamčatka. Jedná se o vrchol z větší části zalesněný, pouze horní pasáž je nad hranicí lesa. Je vhodný na rozlyžování.

Sopka Bachratnaja (870 m) je prvním výrazným vrcholem na východním břehu řeky Paratunky ve směru od vesnice Těrmalnyj k geotermální elektrárně u vulkánu Mutnovskij na poloostrově Kamčatka. Na jejich západních svazích je velké množství sněhu až do pozdního jara a léta, takže je ideálním lyžařským kopcem.

Sopka Gorjačaja (721 m) odděluje údolí řek Paratunka a Karymčina při cestě z městečka Těrmalnyj k geotermální elektrárně u vulkánu Mutnovskij na poloostrově Kamčatka.

Na Kamčatce je kromě aktivních vulkánů i řada menších kopců vhodná k dobrým sjezdům. Jedním z nich je sopka Ostraja (1233 m) na západ od silnice spojující město Elizovo a vesnici Vulkannyj. Ostraja nabízí sjezdy na různé světové strany, jejichž obtížnost se mění.

Na Kamčatce je nepřeberné množství terénů pro různé lyžařské aktivity. Přímo u Petropavlovska-Kamčatského je pásmo několika sopek s nejznámnější Avačinskou (2741 m), nejvyšším Korjakskim (3462 m). Nejblíže k Tichému oceánu je vulkán Kozelskij (2250 m), který má velký rozpadlý kráter. Jíhozápadní, jižní a jihovýchodní svahy nabízejí řadu krásných sjezdů.

Ve slovinském nakladatelství Sidarta vychází řada průvodců po slovinských horách. V nabíce je i skialpinistický průvodce Slovenija Turnosmučarski vodnik, který rozhodně stojí za to!

V roce 2004 jsme se vydali ve čtyřech lidech na výlet do Íránu (Iran skiing 2004). Kromě českého skialpového prvovýstupu a prvosjezdu z nejvyšší hory – sopky Damavánd (5671 m) jsme zaskialpovali i jinde. Například v okolí největšího lyžařského střediska Dizin sjezd z nejvyššího vrcholu Mount Seechal (3719 m).

V roce 2004 jsme se vydali ve čtyřech lidech na výlet do Íránu (Iran skiing 2004). Jeho cílem bylo zalyžovat si v íránských horách včetně nejvyššího vrcholu – sopky Damavánd (5671 m).

Lyžařské středisko Moroznaja sopka je přibližně 7 km od druhého největšího města na Kamčatce Elizova. Z letiště tam dojedete autem za deset minut, zatímco z Petropavlovska-Kamčatského za asi půl hodiny. Moroznaja sopka je největší lyžařské středisko na Kamčatce.

Organizace Ötztal Tourismus vydala v roce 2007 útlou brožurku nazvanou Hütten und Wandertipps. Při návštěvě informačního střediska by jste ji mohli mezi ostatními snadno přehlédnout, ale nedělejte to. Brožura obsahuje řadu nepostradatelných informací pro všechny formy pohybu v příroděÖtztál­ských Alp.