Deprecated: Function set_magic_quotes_runtime() is deprecated in /DISK2/WWW/ho-vsetin.com/palic/textpattern/lib/txplib_db.php on line 14 Paličův zanedbatelný sněhoblog: Lavinové vyhledávače - testování
Go to content Go to navigation Go to search
Paličův zanedbatelný sněhoblog | Jejda jejda, to jsem ale mrzutý... že zatím nepadá sníh

Spolupráce

Tilak
Naboso o.s.
Dynafit Snow Leopard
Kama
Logo Movement skis
<Jerky logo
logo Coll-Tex
Outdoor Guide
Quill Outdoor
CK Alpina
Horolezecká abeceda
Slovenská skialpinistická asociácia
Setkání cestovatelů
Inpraise
Julbo
Expedition.sk
Pivovar, restaurace, penzion ČERNÝ OREL Kroměříž

Skialp průvodce

Moje kopce na SP

Informace

Všechny aktivity z článků na tomto webu mohou být nebezpečné. Autor článků nenese odpovědnost za případné škody či zranění, které si způsobí čtenáři svou nezkušeností a podceněním nebezpečí při případném využití informací zde obsažených.
Popisované aktivity, prezentace, průvodce a články vznikly za podpory OS Společnost MEDICI a 155. horolezeckého oddílu Vsetín. Spolupracujím webem je MountainSki.cz
© 2000-2011 Jan Pala

 

RSS / Atom

Co se chystá

Důležité

Delší výlety

Reklama

Ke stažení

Počty článků

Poslední komentáře

palic (Přechod národním parkem Jotunheimen - výstup na Galdhopiggen)
Tom (Přechod národním parkem Jotunheimen - výstup na Galdhopiggen)
Pepa (Recenze knihy s nějvětším počtem chyb - Žáby v mlíku)
palic (Skialpinistický průvodce Slovenija Turnosmučarski vodnik)
Michal Májsky (Skialpinistický průvodce Slovenija Turnosmučarski vodnik)
palic (Spaní a bivaky při přechodu nejvyššího rumunského pohoří Fagaraš)
palic (Skialpinistické zahájení sezony v Beskydech, Lysá hora (1323 m) a Smrk (1276 m))
Vilem (Skialpinistické zahájení sezony v Beskydech, Lysá hora (1323 m) a Smrk (1276 m))
Petra Nováková (Spaní a bivaky při přechodu nejvyššího rumunského pohoří Fagaraš)
palic (Recenze knihy s nějvětším počtem chyb - Žáby v mlíku)

Poslední odkazy

Paličův zanedbatelný sněhoblog je věnován různým taškařicím na sněhu a ledu, převážně potom skialpinismu. Ze skialpu to kromě výletů a pozvánek na výlety, bude něco málo k vybavení, lavinám, lavinové prevenci, a vůbec. Mimo to jsou tady občasné obecné postřehy, fotografie a fototipy. Něco málo se také najde k webdesignu, referencím, otištěným článkům, výstavám fotografií... Pachatelem je Jan Pala alias palič.

Lavinové vyhledávače - testování

11. říjen 2007, 21:25 Kategorie: Laviny | Skialpinismus

Popularita pohybu v zimní přírodě v posledních letech narůstá téměř geometrickou řadou. K tomu patří i rozmach obchodů zaměřených na skialpinismus, telemark, splitboard a lavinovou prevenci. – perex článku o testu lavinových vyhledávačů v časopise Outdoor 1/2007.

Celý článek vyšel v časopise Outdoor 1/2007.

image
Testované lavinové vyhledávače ve firmě RT com.

Na českých webech a v časopisech s horskou tématikou je řada různě kvalitních článků o tom, jak se vybavit proti lavinám. V Outdooru nyní přinášíme první pokus o objektivní a subjektivní zhodnocení vlastností některých lavinových vyhledávačů s nimiž se můžete setkat.

image
Testovací skupina na Brnčalově chatě ve Vysokých Tatrách na konci posince 2006.

Obecně byl test rozdělen na subjektivní a objektivní část. Při předsilvestrovském (poslední dny roku 2006) pobíhání na lyžích v okolí Brnčalovy chaty ve Vysokých Tatrách byly lavinové vyhledávače zkoušeny subjektivně. V Červené dolince několik vybraných lidí vyhledávalo na čas dva zakopané lavinové vyhledávače na docela ukloněném svahu pod Jahňačím štítem. Ovládali je jak s rukavicemi, tak bez nich. Druhá čast testu proběhla na pláních u chaty opět se dvěma zakopanýjmi lavinovými vyhledávačemi. Třetí část spočívala v “plkání” u piva, kdy nejprve tři úplní nováčkové s lavinovými vyhledávači dostali za úkol je zapnout a následně vypnout, případně přepnout do vyhledávacího režimu. Potom se rozproudila velmi živá diskuze mezi šestnácti členy “výzkumné skupiny” o jednotlivých vyhledávačích, o tom, co je z jejich hlediska důležitého pro ovládání, zapínání, a přepínání… Tím skončily subjektivní testy.

image
Praktická část vyhledávání v laviništi.

Objektivní část testu se uskutečnila v laboratoři firmy RT com v Holešově. Laboratorní test byl původně rozdělen na tři části: a) zjištění přesného vyzařovaného spektra vysílače (dříve +/-200 Hz od střední frekvence 457 kHz, nyní +/-82 Hz od střední frekvence), b) zjištění pásma detekce signálu a c) orientační zjištění citlivosti. Pro nemožnost nastavení spektrálního analyzátoru v nízkých frekvencích se uskutčnilo pouze proměření pásma detekce pomocí generátoru signálu, kdy byly vyhledávače postupně vkládány do středu “cívky” a byly nalezeny dolní a horní meze detekce signálu s přesností na 10 Hz. Orientační citlivost byla určena snižováním výstupního výkonu generátoru pulsů na frekvenci 457 kHz.

Praktické testy citlivosti byly provedeny na rovné ploše v dostatečné vzdálenosti od elektrických vedení, kovových sloupů a předmětů. K měření vzdálenosti bylo použito 20 m dlouhé pásmo z plastu, jenom koncovka byla kovová. Vysílajícím vyhledávačem byl analogový Ortovox F1. Při prvním testu byly antény vysílajícího a přijímajícího přístroje v ose, ve druhém byl vysílající přistroj otočen o 90 stupňů, a ve třetím byl postaven kolmo k podkladu s anténou směřující do nebe. Zkoušející šel v prvním testu s každým přístrojem neseným ve výšce jeden metr nad povrchem zapnutým na vyhledávání v ose antény vysílače ze vzdálenosti přibližně 90 metrů až do prvního signálu přijímače. V dalších testech se kvůli nevhodné vzájemné poloze antén počáteční vzdálenost zkrátila. Jako poslední se zjišťovali “duchové” při podrobném vyhledávání – hledaný byl umístěn na pásmu na zemi, a ve výšce dva metry nad povrchem se zkoušející pohyboval s příjímačem v ose vysílače a kolmo na osu.

Nebyla měřena přesná závislost přesnosti lavinových vyhledávačů na elektronickém zařízení v blízkém okolí. Ze zkušebních pokusů bylo zjištěno, že digitální vyhledávače byly dost zmateny nejenom mobilními telefony, ale také notebooky a dalším elektronickým zařízením.

Použité lavinové vyhledávače v abecedním pořadí: Arva Evolution – starší model než je uveden v odkazu, DTS Tracker Mammut Pulse, Ortovox D3 (dodán 11. ledna 2007, tatranských testů se nezúčastnil), Ortovox F1, Ortovox M2 rok 2001, Ortovox M2 rok 2005 Pieps 457 Opti 4

Výsledky testování

Při praktických testech byli všichni testující schopni nalézt s jakýmkoliv vyhledávačem dva náhodně zakopané (různá hloubka, orientace, umístění) vyhledávače ukryté pod horolezeckými přilbami. Všechny vyhledávače bylo možné lehce ovládat bez rukavic i v prstových rukavicích. S palcovými rukavicemi byl poněkud problém, kdy šlo hůře přepnout u Arvy Evolution s vysílání na příjem. Částečně podobné to bylo s povytažením kroužku hledání u Pieps 457 Opti 4, který se ale snadno dal vytáhnout zubama. U DTS Trackeru nebyla v palcových rukavicích dostatečná citlivost s malým tlačítkem pro více zasypaných.

image
Tabulka výsledků praktických testů záchytu prvního signálu u lavinových vyhledávačů, hodnoty naměřené v terénu, sobota 13. ledna 2007, teplota +10C, jemné mžení. Otazníky v závorce znamenají, že na tuto vzdálenost displej nic neukazuje, signál je akustický, (nic) znamená, že vyhledávač nemá displej. Číselná hodnota v závorce je odečtena z displeje.

V tabulce jsou praktické výsledky venkovní měření v otevřeném prostoru na rovném podkladu. Jednoznačně nejcitlivější na detekci prvního signálu při všech možných vzájemných kombinacích antén byly oba vyhledávače Ortovox M2, které ostatní deklasovaly rozdílem třídy. Rozdíly mezi reálnou vzdáleností a údajem na displeji jsou způsobeny tím, že vyhledávač měří po siločáře a ne přímo. Při osové poloze antén vysílače a přijímače byl u Ortovox D3 rozdíl pouhých 20 centimetrů. Nejkratší vzdálenost pro první kontakt měly téměř shodně DTS Tracker a Ortovox D3.

image
Graf výsledků praktických testů záchytu prvního signálu u lavinových vyhledávačů, hodnoty naměřené v terénu, sobota 13. ledna 2007, teplota +10C, jemné mžení. Nejlepších hodnot prvního zachycení signálu dosáhly pro různé polohy antén různě staré vyhledávače Ortovox M2, zatímco relativně nejhůe na tom byli Ortovox D3 a DTS Tracker. Všechny vyhledávače splnily minimální vzdálenost detekce 20 m.

Závěr

Všechny testované vyhledávače plně vyhovují pro použití při pohybu v horském prostředí pokrytém sněhovou pokrývkou s možným nebezpečím lavin. Spolehlivě pracují na frekvenci 457 kHz a bezpečně detekují v pásmu 457 kHz +/-0,082 kHz. Mají rozdílnou citlivost a tím i schopnost zachytit první signál. Potvrdilo se, že rychlého hledání je možné dosáhnout jenom opakovanou praxí, i když hlavně DTS Tracker a Mammut Pulse toto ulehčují i úplným začátečníkům. K nejnovjěšímu a nejpokročilejšímu Mammutu Pulse je nejobsáhlejší návod k použití, neboť možnosti tohoto vyhledávače výrazně převyšují všechny ostatní tady uvedené. Proto ani nejsou podrobně rozebírány. Na druhou stranu je ovládání a plné porozumění podstatně složitější.

V reálném světě je jedno jaký máte vyhledávač, pokud s ním neumíte velmi dobře pracovat. K tomu je také potřeba, aby ti, s nimiž vyrážíte na výlety, byli také dostatečně zkušení a plně vybaveni, tj. nejenom lavinový vyhledávač, ale také sněhová lopata a sonda.

Bohužel nebylo možné otestovat Ortovox S1, Pieps DSP a Pieps DSP Advanced a nejcitlivější Barryvox VS 2000.

Celý článek vyšel v časopise Outdoor 1/2007.

  1. Co ta zminovana F1? Hodnoty nikde zadne…


    PetrS.    12. říjen 2007, 21:23    #
  2. [1] Celý test je v tištěné podobě v časopise Outdoor 1/2007.
    Tady je jenom jeho část. F1 byla použita jako zasypaný člověk, tzn. jako
    vysílající element, aby to bylo pro všechny stejné. Bohužel jsem neměl
    dvě F1, a tak jsem ji nemohl proměřit v citlivosti zachycení prvního
    signálu.


    palic    12. říjen 2007, 23:36    #
  3. Ja som fanusik DTS Tracker, mam prvu generaciu a je to idiot-proof
    zariadenie. Podla mna je prave primitivnost ovladania to najdolezitejsie,
    pretoze v strese clovek nie celkom dobre a rychlo rozmysla. Navyse, presne
    dohladanie sa musi aj tak robit sondou, takze nie je cas na nejake nuansy pri
    hladani.

    Trosku sa mi nepaci, ze ma najkratsiu vzdialenost pre prve hladanie, ale
    zrejme to bude viac akademicky ako prakticky problem.

    Pri lyzovani lavinoveho svahu by mal partak zhora sledovat spolulyziara a
    v pripade ze lyziar sa dostane do laviny, tak si musi pamatat, kde sa
    stratil v snehu. Nasledne dedukovat podla tvaru laviny, ze kde asi je.
    A tam zacat hladat. Tak sa podstatne redukuje prehladavane miesto a
    skracuje potrebny cas.

    Kazdopadne, kto skusil kopat v lavine, tomu je jasne, ze stihnut najst a
    vykopat cloveka do 15 minut je takmer nemozne. Preto lepsia ako vsetky
    lavinove hracky je prevencia. Minimalne norska sonda a trochu zdraveho
    rozumu.


    Matus    15. říjen 2007, 22:22    #
  4. [3] Naprostý nesouhlas s tímto: „Trosku sa mi nepaci, ze ma
    najkratsiu vzdialenost pre prve hladanie, ale zrejme to bude viac akademicky ako
    prakticky problem.“

    Je to VELMI praktický problém a první zachycení signálu je
    nepostradatelné. Tebou uvedený postup v předposledním odstavci by měl
    být vždy samozřejmostí. Jenomže, je rozdíl při malé lavině 20×20
    metrů a při větší lavině o šířce odtrhu třeba také
    20 metrů, ale délce lavinové dráhy 300–400 metrů. Proč má
    třeba Barryvox VS 2000 detekci až 120 metrů (více o tomto
    vyhledávači jinde tady na webu)?

    Ad vykopání do 15 minut – je to možné. Pokud není 2–3
    metry hluboko a lavina nemá gigantické rozměry.


    palic    16. říjen 2007, 00:51    #
  5. Jasne, pri velkej lavine chytenie prveho signalu hra vacsiu ulohu. Ale niekde
    som cital, ze aj relativne slabsi vysledok Trackera je postacujuci (zeby
    v nejakych marketingovych materialoch alias nezavislych prieskymoch
    sponzorovanych spolocnosotu BCA?

    Co sa tyka 15 minut: keby to bol len cas na kopanie tak je to
    realnejsie. Ale do casu 15 minut treba zaratat hladanie + sondovanie.
    A nasledne kopanie. Do 15 minut musi mat zasypany clovek aspon pristup
    k vzduchu, takze ak beriem do uvahy, ze sa treba prekopat na (alebo kusok
    pod) uroven zasypaneho v stlacenom lavinovom snehu, 15 minut je fakt
    velmi kratka doba. Pri pokuse sme kopali styria asi meter a pol a trvalo nam to
    6 minut. A to nebol lavinovy stlaceny sneh…


    Matus    16. říjen 2007, 13:41    #
  6. [5] Ano, máš to správně, nejprve je potřeba dotyčného lokalizovat
    (vyhledávač + sonda), a to co nejrychleji – pokud jsi zkušený a lavina
    nemá gigantické rozměry, tak to stihneš téměř vždy do pěti minut, a
    potom je potřeba kopat – závisí na stavu sněhu, počtu kopajících,
    apod. ale deset minut je relativně dost času.


    palic    16. říjen 2007, 18:27    #
Přidej komentář
Jméno
Email
http://
Zpráva
  Formát Texy

Pište prosím slušně, s diakritikou a k věci, dodržujte následující pravidla:

  • Nepoužívejte HTML značky, blog podporuje sexy formátování texy. Například nový odstavec získáte 2x odřádkováním, citace započněte znakem ">", odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva*
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy
  • Povinné položky formuláře jsou Jméno, Email a zpráva
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2]