Popularita pohybu v zimní přírodě v posledních letech narůstá téměř geometrickou řadou. K tomu patří i rozmach obchodů zaměřených na skialpinismus, telemark, splitboard a lavinovou prevenci. – perex článku o testu lavinových vyhledávačů v časopise Outdoor 1/2007.

Celý článek vyšel v časopise Outdoor 1/2007.

Testované lavinové vyhledávače ve firmě RT com.

Na českých webech a v časopisech s horskou tématikou je řada různě kvalitních článků o tom, jak se vybavit proti lavinám. V Outdooru nyní přinášíme první pokus o objektivní a subjektivní zhodnocení vlastností některých lavinových vyhledávačů s nimiž se můžete setkat.

Testovací skupina na Brnčalově chatě ve Vysokých Tatrách na konci posince 2006.

Obecně byl test rozdělen na subjektivní a objektivní část. Při předsilvestrovském (poslední dny roku 2006) pobíhání na lyžích v okolí Brnčalovy chaty ve Vysokých Tatrách byly lavinové vyhledávače zkoušeny subjektivně. V Červené dolince několik vybraných lidí vyhledávalo na čas dva zakopané lavinové vyhledávače na docela ukloněném svahu pod Jahňačím štítem. Ovládali je jak s rukavicemi, tak bez nich. Druhá čast testu proběhla na pláních u chaty opět se dvěma zakopanýjmi lavinovými vyhledávačemi. Třetí část spočívala v “plkání” u piva, kdy nejprve tři úplní nováčkové s lavinovými vyhledávači dostali za úkol je zapnout a následně vypnout, případně přepnout do vyhledávacího režimu. Potom se rozproudila velmi živá diskuze mezi šestnácti členy “výzkumné skupiny” o jednotlivých vyhledávačích, o tom, co je z jejich hlediska důležitého pro ovládání, zapínání, a přepínání… Tím skončily subjektivní testy.

Praktická část vyhledávání v laviništi.

Objektivní část testu se uskutečnila v laboratoři firmy RT com v Holešově. Laboratorní test byl původně rozdělen na tři části: a) zjištění přesného vyzařovaného spektra vysílače (dříve +/-200 Hz od střední frekvence 457 kHz, nyní +/-82 Hz od střední frekvence), b) zjištění pásma detekce signálu a c) orientační zjištění citlivosti. Pro nemožnost nastavení spektrálního analyzátoru v nízkých frekvencích se uskutčnilo pouze proměření pásma detekce pomocí generátoru signálu, kdy byly vyhledávače postupně vkládány do středu “cívky” a byly nalezeny dolní a horní meze detekce signálu s přesností na 10 Hz. Orientační citlivost byla určena snižováním výstupního výkonu generátoru pulsů na frekvenci 457 kHz.

Praktické testy citlivosti byly provedeny na rovné ploše v dostatečné vzdálenosti od elektrických vedení, kovových sloupů a předmětů. K měření vzdálenosti bylo použito 20 m dlouhé pásmo z plastu, jenom koncovka byla kovová. Vysílajícím vyhledávačem byl analogový Ortovox F1. Při prvním testu byly antény vysílajícího a přijímajícího přístroje v ose, ve druhém byl vysílající přistroj otočen o 90 stupňů, a ve třetím byl postaven kolmo k podkladu s anténou směřující do nebe. Zkoušející šel v prvním testu s každým přístrojem neseným ve výšce jeden metr nad povrchem zapnutým na vyhledávání v ose antény vysílače ze vzdálenosti přibližně 90 metrů až do prvního signálu přijímače. V dalších testech se kvůli nevhodné vzájemné poloze antén počáteční vzdálenost zkrátila. Jako poslední se zjišťovali “duchové” při podrobném vyhledávání – hledaný byl umístěn na pásmu na zemi, a ve výšce dva metry nad povrchem se zkoušející pohyboval s příjímačem v ose vysílače a kolmo na osu.

Nebyla měřena přesná závislost přesnosti lavinových vyhledávačů na elektronickém zařízení v blízkém okolí. Ze zkušebních pokusů bylo zjištěno, že digitální vyhledávače byly dost zmateny nejenom mobilními telefony, ale také notebooky a dalším elektronickým zařízením.

Použité lavinové vyhledávače v abecedním pořadí: Arva Evolution – starší model než je uveden v odkazu, DTS Tracker Mammut Pulse, Ortovox D3 (dodán 11. ledna 2007, tatranských testů se nezúčastnil), Ortovox F1, Ortovox M2 rok 2001, Ortovox M2 rok 2005 Pieps 457 Opti 4

Výsledky testování

Při praktických testech byli všichni testující schopni nalézt s jakýmkoliv vyhledávačem dva náhodně zakopané (různá hloubka, orientace, umístění) vyhledávače ukryté pod horolezeckými přilbami. Všechny vyhledávače bylo možné lehce ovládat bez rukavic i v prstových rukavicích. S palcovými rukavicemi byl poněkud problém, kdy šlo hůře přepnout u Arvy Evolution s vysílání na příjem. Částečně podobné to bylo s povytažením kroužku hledání u Pieps 457 Opti 4, který se ale snadno dal vytáhnout zubama. U DTS Trackeru nebyla v palcových rukavicích dostatečná citlivost s malým tlačítkem pro více zasypaných.

Tabulka výsledků praktických testů záchytu prvního signálu u lavinových vyhledávačů, hodnoty naměřené v terénu, sobota 13. ledna 2007, teplota +10C, jemné mžení. Otazníky v závorce znamenají, že na tuto vzdálenost displej nic neukazuje, signál je akustický, (nic) znamená, že vyhledávač nemá displej. Číselná hodnota v závorce je odečtena z displeje.

V tabulce jsou praktické výsledky venkovní měření v otevřeném prostoru na rovném podkladu. Jednoznačně nejcitlivější na detekci prvního signálu při všech možných vzájemných kombinacích antén byly oba vyhledávače Ortovox M2, které ostatní deklasovaly rozdílem třídy. Rozdíly mezi reálnou vzdáleností a údajem na displeji jsou způsobeny tím, že vyhledávač měří po siločáře a ne přímo. Při osové poloze antén vysílače a přijímače byl u Ortovox D3 rozdíl pouhých 20 centimetrů. Nejkratší vzdálenost pro první kontakt měly téměř shodně DTS Tracker a Ortovox D3.

Graf výsledků praktických testů záchytu prvního signálu u lavinových vyhledávačů, hodnoty naměřené v terénu, sobota 13. ledna 2007, teplota +10C, jemné mžení. Nejlepších hodnot prvního zachycení signálu dosáhly pro různé polohy antén různě staré vyhledávače Ortovox M2, zatímco relativně nejhůe na tom byli Ortovox D3 a DTS Tracker. Všechny vyhledávače splnily minimální vzdálenost detekce 20 m.

Závěr

Všechny testované vyhledávače plně vyhovují pro použití při pohybu v horském prostředí pokrytém sněhovou pokrývkou s možným nebezpečím lavin. Spolehlivě pracují na frekvenci 457 kHz a bezpečně detekují v pásmu 457 kHz +/-0,082 kHz. Mají rozdílnou citlivost a tím i schopnost zachytit první signál. Potvrdilo se, že rychlého hledání je možné dosáhnout jenom opakovanou praxí, i když hlavně DTS Tracker a Mammut Pulse toto ulehčují i úplným začátečníkům. K nejnovjěšímu a nejpokročilejšímu Mammutu Pulse je nejobsáhlejší návod k použití, neboť možnosti tohoto vyhledávače výrazně převyšují všechny ostatní tady uvedené. Proto ani nejsou podrobně rozebírány. Na druhou stranu je ovládání a plné porozumění podstatně složitější.

V reálném světě je jedno jaký máte vyhledávač, pokud s ním neumíte velmi dobře pracovat. K tomu je také potřeba, aby ti, s nimiž vyrážíte na výlety, byli také dostatečně zkušení a plně vybaveni, tj. nejenom lavinový vyhledávač, ale také sněhová lopata a sonda.

Bohužel nebylo možné otestovat Ortovox S1, Pieps DSP a Pieps DSP Advanced a nejcitlivější Barryvox VS 2000.

Celý článek vyšel v časopise Outdoor 1/2007.