Go to content Go to navigation Go to search
Paličův zanedbatelný sněhoblog | Jejda jejda, to jsem ale mrzutý... že zatím nepadá sníh

Spolupráce

Tilak
Kama
Outdoor magazín
CK Alpina
Horolezecká abeceda
Setkání cestovatelů
Inpraise
Julbo
Expedition.sk
Mapy a průvodce

Skialp průvodce

Moje kopce na SP

Informace

Všechny aktivity z článků na tomto webu mohou být nebezpečné. Autor článků nenese odpovědnost za případné škody či zranění, které si způsobí čtenáři svou nezkušeností a podceněním nebezpečí při případném využití informací zde obsažených.
Popisované aktivity, prezentace, průvodce a články vznikly za podpory OS Společnost MEDICI a 155. horolezeckého oddílu Vsetín
© 2000-2008 Jan Pala

 

RSS / Atom

Co se chystá

Důležité

Delší výlety

Reklama

Ke stažení

Počty článků


Poslední komentáře

Matus (Recenze Lyžujeme v terénu: Houdek, I., 1963)
Matus (Příznivý ski-alpinistický terén v okolí lázní Polanica Zdrój?)
palic (Děti zimy - 59. lyžařský film Warrena Millera)
matus (Děti zimy - 59. lyžařský film Warrena Millera)
matus (Kniha Hory a sníh před vydáním)
palic (Na nejvyšší vrchol Arménie - Aragats (4090 m))
Matus (Na nejvyšší vrchol Arménie - Aragats (4090 m))
MC (Horký konec srpna v Yerevanu)
tomas (Podvečerní plážový volejbal na Pankráci)
palic (Podvečerní plážový volejbal na Pankráci)

Poslední odkazy

Paličův zanedbatelný sněhoblog je věnován různým taškařicím na sněhu a ledu, převážně potom skialpinismu. Ze skialpu to kromě výletů a pozvánek na výlety, bude něco málo k vybavení, lavinám, lavinové prevenci, a vůbec. Mimo to jsou tady občasné obecné postřehy, fotografie a fototipy. Něco málo se také najde k webdesignu, referencím, otištěným článkům, výstavám fotografií... Pachatelem je Jan Pala alias palič.

Pokutování zraněné skialpinistky v Krkonoších, aneb případ pro doc. Chocholouška

2. březen 2006, 19:33 Kategorie: Skialpinismus | Jen-tak

Málem to vypadalo, že do konce letošní zimy se už neobjeví žádný případ pro docenta Chocholouška, ale nakonec tady jeden je. Chrabří krkonošští ochranáři se chystají podle mluvčího KRNAPu Radka Drahného pokutovat pětadvacetiletou Terezu za to, že si při skialpu zlomila klíční kost…

Podrobněji o tom informuje stále více bleskoidní www.idnes.cz v článku podepsaném Ivanem Truhlíčkem Zraněné lyžařce hrozí pokuta. Kromě spousty blábolů, které se vyrojily nejenom od novinářů, ale také od spousty odborníků mezi přispěvateli diskuzí, byly fascinující výplody Radka Drahného. Na stránkách KRNAPu je potom článek o shromažďování podkladů pro zahájení přestupkového řízení s přestupci (rozuměj skialpinisty) – Zásah Horské služby v Obřím dole – konfidenti, hlašte se. Tady je doslovný opis z článku na Idnes:

„Při pěkném počasí bývají od vyznavačů extrémních sportů rozježděné všechny lavinové lokality. Přerůstá to do velkých rozměrů a současná legislativa nám neumožňuje dostatečně zasáhnout,“ přiznal mluvčí parku.

Na jaře ochranáři nacházejí ve volném terénu rýhy v zemi, které tam zanechaly lyže a snowboardy. Ještě větší škody vznikají, pokud lyžaři strhnou lavinu. Ta s sebou totiž vezme i půdu, rostliny, přezimující hmyz a živočichy.

„Bezohledné chování těchto lidí, kteří nedodržují zákony a návštěvní řád, je trestuhodné. Ohrožují sebe, celý ekosystém Krkonoš i záchranáře, kteří jim v případě úrazu vyrazí na pomoc,“ zdůraznil mluvčí národního parku.

Prostřední odstavec si pan novinář sám nevymyslel, jenom přeměnil přímou řeč pana mluvčího v řeč nepřímou. Slyšeli a viděli jste už někdy někdo o rýhy v zemi, které tam zanechaly lyže a snowboardy?

Já ne, a asi nikdo jiný také ne. Tyto imaginární rýhy vidí asi jenom mluvčí parku. Na pobavení je také zmínka o lavinách – stačí se podívat do přehledů lavin, které vydávala a vydává Správa KRNAPu ve svém odborném časopise Opera Concortica. V něm snadno dohledáte podrobné lavinové statistiky za uplynulé období, z nichž zjistíte procentuální zastoupení základových lavin, které s sebou vezmou „půdu, rostliny, přezimující hmyz a živočichy“. Popřípadě se zeptejte Viktora Kořízka nebo některého z dalších vyhlášených krkonošských lavinářů. Potvrdí, že základových lavin je z celkového počtu minimum, a těch způsobených pohybem lidí naprosto zanedbatelně. Ostatně, při základové lavině je pravděpodobnost přežití člověka mizivá.

Poslední odstavec z citace nemá smysl komentovat, pan mluvčí parku se sám usvědčuje ze svých „hlubokých“ znalostí problematiky.

Otázky k zamyšlení – minitest ANO/NE:

  • Ohrožujete sebe víc, když jezdíte ve volném terénu nebo na přeplněné sjezdovce se spoustou lidí, kteří ačkoliv neumí dobře lyžovat či jezdit na snowboardu, jezdí rychleji, než jim umožňují jejich schopnosti?
  • Ohrožujete celý ekosystém Krknoš, když jezdíte na jedno až dvoumetrové vrstvě sněhu více než když se prodíráte davy pěšáků v létě, než když se zúčastníte velkých pařeb a koncertů na Luční boudě, než jezdíte terénními auty s logy ochranářů po Krkonoších, než jezdíte sněžnými skútry, než jste na nějakém duc duc v lyžařských střediscích, než se projíždíte lakatošem či traktorem po lesích s cílem hospodářského využití lesa?
  • Myslíte si, že v České republice existuje nějaká odborná studie na to, jak ničíte jízdou na lyžích či snowboardu ve volném terénu jakýkoliv ekosystém? Argumenty valné části ochranářů zapomeňte – jejich uřezávání vršků stromků je možné v lesní školce, ale v kterém z krkonošských kotlů je lesní školka? To není sjezdovka a její okolí, kdy například na Lysé hoře v Beskydech teď můžete na severní sjezdovce uříznout vršek stromku, neboť ekoteroristi tam začali sázet les (teď v jejich činnosti pokračují Lesy ČR).
  • Myslíte si, že ohrožujete záchranáře, když jezdíte ve volném terénu? Pokud ano, jak a proč? Vezměte na vědomí, že jízdou autem, autobusem, vlakem, letadlem, lodí, stejně silně ohrožujete všechny policisty, zdravotníky, hasiče, vodní záchrannou službu, vojáky a mnoho dalších!
  • Považujete valnou část přispěvatelů v internetových diskuzích u článků jako Zraněné lyžařce hrozí pokuta za plně svéprávné?

Zamyšlení na závěr: Proč všude ve světě můžete jezdit na lyžích téměř všude, na Slovensku (např. Skialpfest 2006) v mnoha skialpinistických areálech, a jenom v České republice je pravděpodobně celosvětová rarita v úplném zákazu? Navíc podpořená imaginárními argumenty ochranářů.

Odpověděli jste v minitestu aspoň jednou ANO nebo všechny Vaše odpovědi byly NE? Prosím o uvedení Vašich výsledků v komentářích nebo o jejich zaslání emailem.

Stejně jako ve všech skupinách lidí, ani ochranáři nejsou jednotní. Jsou mezi nimi na jedné straně vynikající odborníci a spousta normálních lidí, ale na druhé straně je mezi nimi i velké zastoupení různých jedinců, kteří svěřené problematice vůbec nerozumí, jenom blábolí a vymýšlejí si.