Baranie rohy jsou rozložitým štítem se dvěma vrcholy oddělenými Baraniou priehybou. Na lyžích se sjíždí z nižšího jihovýchodního vrcholu. Jednou z cest je sjezd přes plato do Baranieho sedla a z něj do Velké Zmrzlé doliny a dále dolů do Doliny Bielej vody.

Sjezdová trasa z Baranieho sedla.

Tento článek vyšel kdysi dávno ve SKI magazínu

Přístup k Chatě pri Zelenom plese z Tatranských Matliarov je totožný s předchozím itinerářem a nebude proto zopakován. Z chaty přejdeme na lyžích nejprve přes Zelené pleso a za ním začneme stoupat jihozápadním směrem k vyústění žlabu z Velké Zmrzlé doliny. Na lyžích se občas dá vystoupit pár desítek metrů nad konec žlabu, ale pohodlnější a bezpečnější je výstup pěšky pravou částí žlabu. Je to jednodušší také díky tomu, že jsou tu obvykle poměrně kvalitní stupy od horolezců vyrážejících na túry do Velké Zmrzlé doliny. Žlab se nahoře rozšiřuje do sběrného kotle pro laviny, a proto se pořád držíme co nejvíce vpravo a vyhýbáme se středu “trychtýře”. Nad hranou Velké Zmrzlé doliny se sklon zmenšuje a je možné opět nasadit lyže. Stoupáme dále pravou částí doliny a až výše se stáčíme vlevo k části doliny, do níž ústí žlab z Baranieho sedla.

Závěrečný výstup do Baranieho sedla.

Na začátku žlabu putují lyže opět na batoh, neboť sklon v těchto místech dosahuje 45 stupňů. Vystupujeme opět pravou částí žlabu, kde výhodně využijeme yyšlapané stupy. Po dosažení Baranieho sedla se otevírají krásné výhledy do Doliny Päti Spišských plies k Téryho chatě. V případě, že se necítíme na výstup na Baranie rohy, můžeme začít sjezd tady. Stejná je situace, pokud sice chceme ještě překonat dalších 137 výškových metrů na Baranie rohy, ale nechceme z nich už sjíždět na lyžích. Většina skialpinistů proto zanechává lyže v sedle, a výstup na Baranie rohy je potom po sněhu a vrcholovém platu během půl hodiny nalehko.

Odpočinek v Baraním sedle.

Z vrcholu Baraních rohů je potom díky jejich nadmořské výšce opět fantastický panoramaický výhled nejenom na Vysoké Tatry, ale také na šíroké okolí. Na lyžích sjíždíme podél výstupové trasy po platu a přes sněhové pole do Baranieho sedla. Ze sedla je potom náročný úsek horní částí žlabu, který je poměrně úzký při sklonu 45 stupňů a při zledovatělém podkladu může být pro někoho i nepříjemný. Po pár desítkách metrů se sklon snižuje, stejně tak se žlab rozšiřuje až do Velké Zmrzlé doliny. Dolinou sjíždíme libovolnou trasou ke hraně druhého žlabu do Doliny Bielej vody. Do něj najíždíme ze strany, kterou jsme vystupovali. V polovině žlabu je potom možnost odpočinku na sněhovém poli vpravo mimo žlab. Dojedeme zbytek žlabu a následně mírným terénem přes Zelené pleso k chatě.

Nástupní místo
Tatranská Lomnica (850 m)

Mapy
Vojenský kartografický ústav Harmanec Tatry – podrobný turistický atlas 1:25 000, č. 113 Vysoké Tatry 1:50 000, č. 2 Vysoké Tatry 1:25 000

Průvodce
František Kroutil: Vysoké Tatry pro horolezce – díl 3, cesta FK 1766 (horolezecká obtížnost I.), FK 1745 a 1746 (horolezecká obtížnost I-II.)
Bohuslav Štofan: Extrémne lyžovanie, Vysoké Tatry, cesta č. 17 do sedla, dále na vrchol č. 55
Stanislav Klačo: Výber skialpinistických a lyžiarských túr, cesta č. 11

S sebou
skialpinistická výbava a oblečení, lavinový vyhledávač, sněhová lopata, stoupací železa, cepín, občerstvení na Chatě pri Zelenom plese.

Ubytování
Chata pri Zelenom plese, 058 60 Tatranská Lomnica, tel. +421–52–4467420, 56 lůžek, 20–30 lidí na povale ve vlastním spacáku, cena ubytování na jednu noc 300–350 Sk, více nocí sleva, členové ČHS 165 Sk (refundované ČHS).

Upozornění
Předem je nutné se informovat na aktuální lavinovou situaci a v případě zvýšeného nebezpečí nebo špatného počasí túru odložit! Prvosjezd z Baranieho sedla Doliny Bielej vody Mjr. Tůma a frekventanti důstojnického lyžařského kurzu v zimě 1919/20.