Druhý nejvyšší vrchol Beskyd je díky absenci pohostinských zařízení po většinu roku komorním prostředím s absencí lidí. Valná část jeho rozsáhlých lesních porostů zůstala nepoškozena exhalacemi z ostravské průmyslové aglomerace, a poškozené lokality jsou úspěšně zalesňovány.

Severozápadní svahy Smrku s nákresem sjezdu korytem potoka.

Tento článek vyšel kdysi dávno ve SKI magazínu

Smrk je určen zkušenějším skialpinistům, kdy všechny sjezdy z jeho vrcholu vedou náročnými terény vzrostlým lesem nebo koryty potoků. Proto je také vhodné si k výletu na Smrk vzít nějaké starší lyže, z nichž se mohou případně stát “kameňačky”. Nástupními místy jsou obvykle vesnice Čeladná a Ostravice. Začneme v druhé z nich, do níž se snadno dostaneme po železnici, autobusem nebo autem. Po červené turistické značce vyrazíme z centra obce ke Smrku, a víceméně ihned po opuštění hlavní silnice spojující Frýdlant n.O. s Bílou, můžeme nasadit lyže s tuleními pásy. Zpočátku stoupáme několik kilometrů po vyplužené silnici mezi chatami a poté západními svahy vrcholku Skalka (613 m).

Od Barabské cesty dolů.

V prudké pravotočivé zatáčce opustíme silnici a zaříznutým údolím potoka Bučací nabíráme výškové metry. Červenou značku opustíme na soutoku dvou potoků vytvářejících Bučací a odbočíme na jihovýchod. Nad pravým údolím potom stoupáme vzhůru buď přímo nebo krátkými traverzy. S červenou značkou se opět setkáme kousek pod vrstevnicovou silnicí obepínající masív Smrku ze severu. Zatímco červená značka odtud pokračuje po cestě vlevo nahoru, my prudce stoupáme znatelným průsekem po výrazném hřebínku 300 výškových metrů přímo vzhůru na vrchol Smrku. Tato část výstupu je kromě své jisté fyzické náročnosti odměněna nádhernými panoramatickými pohledy od Lysé Hory, přes Frýdlant, Frýdek-Místek, na Jeseníky, Ondřejník, atd. Malý kousek kolem vrcholu Smrku je částečně bezlesý, ale výhledu na východ a jih stromy úspěšně brání.

Inverze na Barabské cestě.

Po zapsání do vrcholové knihy, pokud ji někdo nezcizil nebo není rozmáčená, vynadívání se na okolí a občerstvení se můžeme připravit ke sjezdu. Máme k dispozici několik možností, z nichž si uvedeme dvě. První je sjezd částečně kopírující výstupovou trasu. V horní části to může být značně nepříjemné v prvních výškových metrech, kdy průsek je často využíván pěšími turisty, kteří celkem úspěšně likvidují souvislou sněhovou pokrývku. Šířka této části je v rozmezí dva až čtyři metry a nesourodost sněhové pokrývky přidává na náročnosti sjezdu. Níže od vrstevnicové cesty se jedná o klasické lyžování v hustém lesním porostu – ideální tréninkový prostor. Po nájezdu na cestu potom sjezdem rychle dosáhneme začátku Ostravice.

Na Barabské cestě i se SNB a sněžnicemi.

Druhou a mnohem obtížnější variantou je sjezd výrazným korytem potoka. K němu se dostaneme po hřebenu, kdy se prodíráme přibližně po červené značce mezi sněhem obalenými stromy. Musíme být pozorní, abychom po pravé straně zahlédli skalku nad hranou severních svahů Smrku. Od ní sjedeme drsně hustým lesem v prudkém svahu na vrstevnicovou cestu. Pod námi je široký svah s mladým lesem, po cestě se vydáme vlevo až k hraně starého vzrostlého lesa. Pod cestou je v tuto chvíli prudký zarostený svah níčím nepřipomínající koryto potoka.

Výstup na Smrk ze severovýchodu aneb pod Malým Smrkem.

Uděláme několik prvních oblouků a níže se začíná otevírat výhled do dále prudce se svažujícího a místy dokonce se rozšířujícího potočního koryta ohraničeného z levé strany převážně skalami, zatímco vpravo se střídají prudké srázy s občasnými kameny a skalami. V případě čerstvého sněhu na zmrzlém podkladu pod námi po dvou až třech obloucích vyjede lavinka, jež skončí o 150 výškových metrů níže. Po většinu sjezdu je využitelný pouze krátký a přeskakovaný oblouk v závislosti na sněhových podmínkách. Šířka potočního koryta je do čtyř metrů, v nejužším místě v závislosti na sněhu 2,5 metru. Níže se potom potoční koryto rozšiřuje a jeho sklon se zmenšuje až vyjedeme u cesty. Pod námi je několik metrů vysoký kamenný přepad pokrytý ledem, jenž je lépe objet zleva a najet opět do potoka.

Výhled z vrcholu na masív Ondřejníku.

Nyní už mírně se svažujícím kamenným údolím potoka dojedeme k cestě (700 m), po níž vede červená turistická značka ze Smrku do Horní Čeladné. Po cestě rychle sjíždíme dolů, abychom se nejprve spojili s modrou značkou jdoucí po cestě pod Smrkem do Ostravice a vzápětí vyjeli na hlavní silnici u kapličky v Horní Čeladné. Návrat do civilizace může být odtud trochu otravný, kdy jedna varianta je vrstevnicová cesta po modré značce do necelých pět kilometrů vzdálené Ostravice a druhou je údolím Čeladenky po rovině podél asfaltové silnice dojet k Čeladné.

Nástupní místo
Ostravice (415 m), Čeladná (434 m)

Mapy
ShoCart 69, Moravskoslezské Beskydy, měřítko 1:50 000
KČT 96, Moravskoslezské Beskydy, měřítko 1:50 000

Průvodce
Průvodce Olympia č. 8 Beskydy

Ubytování
Rekreačními obcemi jsou Ostravice, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, kde je možné poměrně snadno najít ubytování, jinak přespání ve stanu.

Upozornění
Vrchol Smrku po Barabskou cestu je součástí PR Smrk vyhlášené v roce 1996 – ochrana původních lesních porostů úspěšně likvidovaných činností Třineckých železáren a dalších ostravských průmyslových podniků.

Další informace
Lavina na Smrku 25. 1. 2006
Chráněná území Beskyd

V korytě potoka – spousta prašanu.

Pohled na Smrk z Lysé hory.