Bylo nebylo, načež druhý březnový víkend napadly v Praze a jejím okolí hromady sněhu. Například v Klecanech bylo v neděli večer něco mezi 20 a 30ti centimetry sněhu. Proč toho nevyužít na noční skialpové proběhnutí se?

Přesun potočním údolím k dalšímu výstupu.

V neděli k tomu už kvůli pozdnímu času nedošlo, zatímco v pondělí 13. března už nebylo nic, co by nás mohlo zastavit. Někteří pravda odpadli předem, neboť se jim to po desetidenním lyžování ve Francii zdálo nudné, jiní dali přednost tanečním. Zbyla tak pouze dvojka Honza a palič, kdy Honza chtěl vyzkoušet čerstvě novou výbavu s Dynafit Tech vázáním a lyžemi Fischer Tour Extreme.

Palič nasazuje pásy.

Převýšení nad Vltavou není příliš velké, rozhodně nejde o stovky výškových metrů, aby se dalo mluvit o vážném skialpu. Na druhou stranu je sklon některých svahů impozantní, kdy nejvíce hardcore by mohly být sjezdy skalami nad Vltavou v oblasti nad klecanským jezem. Viz pozvánka rozeslaná emailem v pondělí ráno:

"Co by jste rikali dnes vecer na nocni skialpinisticky vylet (celovky nutne!) v oblasti Klecany – Zdiby – Brnky – Vltava? Teren vetsinou rovinaty, v zavislosti na aktualnich podminkach (zda pres den rozmokly snih dobre zmrzne) sjezd k Vltave. K vyberu vice sjezdu, treba i skakani ze skal (prilba nutna!)

Zacatek: orientacne 21 h (zmena dle zajmu) Konec: H + 1.5–2 h

Alternativni oblasti – kolem skal v Rezi u Prahy nebo „zlabky“ pod Bohnicemi k Vltave

Palič nasazuje pásy.

Vyrazili jsme těsně před devátou hodinou večer. Hned na začátku byla i poprvé a také naposledy použita čelovka, když Honza nemá ještě natrénováno naskakování do Techa a tak si musel trochu přisvítit. Přeběhli jsme přes pole a na jeho druhé straně nás zastavil plot po celé straně pole od hlavní silnice (Private, restricted area guarded by dogs) na Zdiby až po zahrádkářskou kolonii. Smutně jsme hleděli na protější svahy nad údolím tlumeně nasvícené měsícem. Naštěstí z jedné strany se dalo dostat na vedlejší silničku, po níž jsme se hravě přesunuli nad potoční údolí. Les vypadal hodně nahusto, a tak jsme si na sjezd/prodíraní skrz něj ani nesundali pásy.

Sjezd po prašanu a listí.

Nějak jsme se dostali dolů k potoku, přelezli na druhou stranu, což bylo díky sněhu na březích snadné, a rychle nastoupali na protější svahy. Les byl řidčí, sklon lepší, ale objevil se jiný problém. Svahy byly orientovány převážně severně, a tak na ně moc nesvítilo slunce. Tím pádem tady byl prašan nespojený s listnatým podkladem. Honza si ani na toto nesundal pásy. Já jsem pásy sundal a pokusil se spáchat několik oblouků, které díky klouzání po listí dosáhly patřičné zajímavosti. Byly tady i krátká úzká údolí s prudkými svahy, bohužel velmi zarostená.

Nálada stopá, už se vracíme zpátky.

Dole opět nasadit pásy, vyběhnout na protější svah, do nějž pařilo celý den slunce, takže je tvrdý. A pokračování směr skály. Na ně bohužel slunce svítilo, takže místo souvislé sněhové vrstvy tady byly malé zbytkové sněhové fleky. Škoda, aspoň že ten noční výhled na Roztoky a Prahu stál zato.

Skončili jsme v 22.45 hodin.

Výsledky:
- sjezd po tvrdém podkladu hustým lesem a křovinami
- sjezd vrstvou prašanu, nebo spíše po listí , větvích a kmenech
- zjištění nemožnosti sjezdů prudkými svahy a skalami pro nedostatek sněhu
- jeden natržený tulení pás, asi o větev