Deprecated: Function set_magic_quotes_runtime() is deprecated in /DISK2/WWW/ho-vsetin.com/palic/textpattern/lib/txplib_db.php on line 14 Paličův zanedbatelný sněhoblog: Veselý víkend v Jeseníkách
Go to content Go to navigation Go to search
Paličův zanedbatelný sněhoblog | Jejda jejda, to jsem ale mrzutý... že zatím nepadá sníh

Spolupráce

Tilak
Naboso o.s.
Dynafit Snow Leopard
Kama
Logo Movement skis
<Jerky logo
logo Coll-Tex
Outdoor Guide
Quill Outdoor
CK Alpina
Horolezecká abeceda
Slovenská skialpinistická asociácia
Setkání cestovatelů
Inpraise
Julbo
Expedition.sk
Pivovar, restaurace, penzion ČERNÝ OREL Kroměříž

Skialp průvodce

Moje kopce na SP

Informace

Všechny aktivity z článků na tomto webu mohou být nebezpečné. Autor článků nenese odpovědnost za případné škody či zranění, které si způsobí čtenáři svou nezkušeností a podceněním nebezpečí při případném využití informací zde obsažených.
Popisované aktivity, prezentace, průvodce a články vznikly za podpory OS Společnost MEDICI a 155. horolezeckého oddílu Vsetín. Spolupracujím webem je MountainSki.cz
© 2000-2011 Jan Pala

 

RSS / Atom

Co se chystá

Důležité

Delší výlety

Reklama

Ke stažení

Počty článků

Poslední komentáře

palic (Přechod národním parkem Jotunheimen - výstup na Galdhopiggen)
Tom (Přechod národním parkem Jotunheimen - výstup na Galdhopiggen)
Pepa (Recenze knihy s nějvětším počtem chyb - Žáby v mlíku)
palic (Skialpinistický průvodce Slovenija Turnosmučarski vodnik)
Michal Májsky (Skialpinistický průvodce Slovenija Turnosmučarski vodnik)
palic (Spaní a bivaky při přechodu nejvyššího rumunského pohoří Fagaraš)
palic (Skialpinistické zahájení sezony v Beskydech, Lysá hora (1323 m) a Smrk (1276 m))
Vilem (Skialpinistické zahájení sezony v Beskydech, Lysá hora (1323 m) a Smrk (1276 m))
Petra Nováková (Spaní a bivaky při přechodu nejvyššího rumunského pohoří Fagaraš)
palic (Recenze knihy s nějvětším počtem chyb - Žáby v mlíku)

Poslední odkazy

Paličův zanedbatelný sněhoblog je věnován různým taškařicím na sněhu a ledu, převážně potom skialpinismu. Ze skialpu to kromě výletů a pozvánek na výlety, bude něco málo k vybavení, lavinám, lavinové prevenci, a vůbec. Mimo to jsou tady občasné obecné postřehy, fotografie a fototipy. Něco málo se také najde k webdesignu, referencím, otištěným článkům, výstavám fotografií... Pachatelem je Jan Pala alias palič.

Veselý víkend v Jeseníkách

2. březen 2006, 22:56 Kategorie: Skialpinismus | Hory

25.-26. února 2006 Kouty nad Desnou

Poslední únorový víkend jsme vyjeli do Jeseníků s cílem trochu se unavit na místních kopečcích. Původní odjezd v pátek se nekonal kvůli nevhodnému navazování vlakových spojů, kdy by se spousta času pročekala na různých nádražích. Vyjeli jsme až v sobotu po páté hodině ráno z Prahy ve dvojici Adam a palič, zatímco z Valašského Meziříčí odjeli bratři Koňaříci. Jako je v této sezoně tradicí, další jedinci odpadli, jelikož nevěřili předpovědi počasí, nebo měli na poslední chvíli jiný, mnohem lepší, program.

image
Lesní výstup v podání Honzy.

Jak říká Adam, v IC vlaku jsme se „vybucinkali“, přestoupili v Zábřehu na Moravě do jednoho motoráčku a v Šumperku do dalšího. Slečna průvodčí ze soukromé železnice Desná nás vyhodila, že sim musíme jít koupit jízdenky do ČD kasy v Šumperku, jinak nám napaří 20 Kč přirážku. Tu nám dala aspoň za lyže 6 Kč – to už je jako v autobuse. Problém s nástupem do vlaku měli trochu Valmezáci, kteří měli celou dobu ukázkově uvázané lyže na batozích. Do Koutů jsme dojeli po půl deváté ráno a chlapíci se museli trochu přebalit v Hotelu pod Sedlem. Na zahřátí jsme si dali čaj, a jak jsme letos líní, jeli jsme dva kilometry k odbočce do údolí Divoké Desné busem.

image
Trojka stoupající k vrstevnicové cestě.

Vypadli jsme z autobusu, někteří se preventivně namazali krémem na opalování, nasadili tulení pásy a vyrazili údolím. Po prohrnuté cestě by to šlo výborně, nebýt inertního posypu. Také se stalo, že než se ostatní připravili, předběhli nás čtyři opěšalí snowboardisti se sněžnicemi na batozích. Naštěstí jsme neničili pásy moc dlouho a po dvou kilometrech odbočili. V ostře zařezaném údolí se stišil i vítr, takže bylo možné odložit bundy. Byli jsme natěšení na údajně osmimetrový vodopád, ke kterému je to údajně kilometr. Buď je letos enormní množství sněhu, nebo údaj o výšce osm metrů je silně nadhodnocený, jelikož nic, co by připomínalo tak vysoký vodopád, jsme neviděli.

image
Nad lesem, v pozadí hlavní hřeben Jeseníků a vpravo Praděd.

V místě, kde se údajný vodopád měl nacházet, dostali chlapíci na vyběr tři možnosti dalšího postupu ke hřebenu někde vysoko nad námi. Varianta vpravo se jim nezdála pro množství skal a obtížný přístup na boční hřeben, středem (potokem) to znamenalo zpočátku pohodu později vystřídanou prudkým výstupem. Jednoznačně vyhrála levá varianta zdánlivě ne moc prudkým svahem. Jak je obvyklé, zdání klame, a svah měl hodně slušný sklon.

image
Snowboardista stoupající pěšky protějším svahem po předchozím dobrém sjezdu.

Mlaďochovi se tato část výstupu moc nezamlouvala, neboť na skialpinistických lyžích totiž stál podruhé v životě. Neměl ještě zažitou vhodnou techniku výstupu, a tak se dlouho na zledovatělém podkladu dost trápil. S rostoucí nadmořskou výškou se zlepšila i jeho technika a posléze byl úplně v pohodě. Kousek pod dosažením hrany bočního hřebene jsme na protějším kopci mohli sledovat sjezd „ranních“ snowboardistů. Podle zvukových ozvěn vypadal svah docela zledovatěle, ale to jim nevadilo – vypadali na to, že to tady dobře znají.

image
Další dva snowboardisti, jeden výše leží po pádu, druhý pod ním hledí.

Mírně ukloněným svahem ve vrcholové oblasti jsme rychle postupovali k jesenické raritě – uříznutému kopci. Pouze na závěrečný výstup byly nutné traverzy. Kromě naší čtveřice tady byl osamocený běžkař, který se snažil jít kousek pěšky, což si po zapadání po pás rozmyslel a raději klouzal pomalu bokem k vrcholu. Nahoře byly krásné kýčovité výhledy na hlavní jesenický hřeben. Část hřebene Šerák – ČHS – Švýcárna byla v mlze a mracích, zatímco na Pradědu (1492 m), Vysoké holi, Velkém Máji, a dále, svítilo slunce. Bylo to fantastické, s běžkařem nás tady bylo dohromady pět, zatímco na hlavním hřebenu musely být za tohoto počasí ve stejnou dobu neskutečné davy lidí.

image
Adam a Mlaďoch nad lesem.

Z výšky přes 1300 metrů jsme si dali první sjezd v rozměklém sněhu do údolí jednoho mrazivého potoka směrem na jih. Zpátky na vrchol jsme vystoupali lesem po pravé straně.

image
Rozcestník cyklotras kus pod vrcholem.

Dokončili jsme obchůzku horní nádrže a začali sjíždět na sever. Dojeli jsme k Tupému vrchu (1123 m), od něhož jsme si to zamířili na západ. Slunce právě zapadalo nad protějším hřebenem, což němělo chybu. Rychle jsme sjeli do údolí a po napojení na silnici pokračovali pěšky. Nechtělo se nám ničit skluznice lyži při jízdě po posypané silnici. Na hodinu jsme zakotvili v hotelu Musil na „Zabíjačkové hody“ – dali jsme si jakoby jitrnice s bramborem a zelím…

image
Popraskaný led v horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

Poté jsme se přesunuli do Hotelu pod sedlem, kde jsme si dali další chod, třeba poslední dva kynuté knedlíky s borůvkama. Spát jsme šli neuvěřitelně brzy – před desátou – neboť chlapíkům se nějak nechtělo pařit.

image
Závěrečný prudký svah k horní nádrži.

image
Honza pod hranou nádrže.

image
Postávám na zábradlí kolem přehrady.

image
Mlaďoch u nádrže.

image
Dole Františkova myslivna, za ní hřeben Jeseníků, doleva za hřebenem vede Velký kotel.

image
Chlapíci na hraně nádrže.

image
Chlapíci na hraně nádrže.

image
Adam v plné jízdě v rozbředlém sněhu.

image
Honza při sjezdu, obrovská lopata za ním jen vlaje.

image
Honzův brácha hned vedle.

image
Jedu pod cestou.

image
Tupý vrch, začátek dalšího sjezdu.

Neděke 26. února

Po hotelové snídani jsme vyjeli busem na Červenohorské sedlo, kde byl ukázkový tyfus, přes Adámka na hřeben a po červené značce k Červené hoře. Dal jsem si dva sjezdy do údolí Hučivé Desné, ostatní jenom jeden, a pokračovali jsme k Vřesové studánce. Jenom pro formu jsme vystoupili pár metrů na Červenou horu (1337 m), objektivně zhodnotili situaci – úplný tyfus, viditelnost do deseti metrů, silný vítr, lavinovka 2–3… a sundali pásy. Ne, nevydali jsme se na SV jak by se na tuto lokalitu slušelo, ale na úplně opačnou stranu.

image
Sundávání pásů v tyfusu na Červené hoře.

Podél Vřesové studánky jsme sjeli do údolí Hučivé Desné (asi do 1000 m.n.m.). Na zasněženém potoku jsme posvačili a odpočatí vyrazili do protějšího svahu. Chlapíci se při výstupu moc kochali, a tak jsme poblíž Spáleného vrchu (1312 m) stanuli až po 45ti minutách. Sjezd nebyl díky sněhu moc ideální a sklon v horní části také převyšoval průměr. Nicméně, v pohodě jsme dojeli zpátky k Hučivé Desné a podél jejího toku pokračovali do údolí.

image
Opět nasazujem pásy v údolí Hučivé Desné.

Pohodový pozvolný sjezd po chvíli skončil – dojeli jsme k buldozerem vyhrnuté cestě. Neuvěřitelné! Několik set či spíše tisíců litrů nafty spotřebovali na prohrnutí silnice hluboko proti proudu Hučivé Desné. Snažili jsme se jet vpravo od cesty, ale šlo to jenom kousek a museli jsme najet na cestu. Moc zábavná jízda… když jsme se dostali k rozcestníku dva kilometry od Koutů nad Desnou, dostoupila zábava vrcholu. Silnice byla posypaná, lyže byly přidělány na batoh a my jsme šmatlali pěšky dolů…

image
Nějaký sníh v Jeseníkách je – přejezd mostu v údolí Hučivé Desné.

Výlet do Jeseníků byl výborný, pokazily jej jenom silnice vylepšené inertním posypem. Kvůli tomu jsme místo ježdění museli chodit pěšky.

image
Tradice skialpových výletů s Adamem, je třeba se vybucinkat.

Odkazy:
Skialpy v Jeseníkách (Túra pro lazary)

Přidej komentář
Jméno
Email
http://
Zpráva
  Formát Texy

Pište prosím slušně, s diakritikou a k věci, dodržujte následující pravidla:

  • Nepoužívejte HTML značky, blog podporuje sexy formátování texy. Například nový odstavec získáte 2x odřádkováním, citace započněte znakem ">", odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva*
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy
  • Povinné položky formuláře jsou Jméno, Email a zpráva
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2]